Písně/z/měsíce #2

V dalším díle měsíčních písní se prokoušeme o něco dál do minulosti, ale stále zůstaneme bezpečně na půdě jedenadvacátého století. Měsíc ku sentimentální romantice a prapodivné mluvě svádí a tak dnes žádné progresivní electro-beaty a generátory simulací nečekejte, i když od mnoha jmen níže uvedených tyto polohy dobře známe. Inu, netradiční polohy známých jmen nás dnes čekají.

Beck – Blue Moon (Morning Phrase, Capitol Records 2014)
Časy ďábelských účesů má Beck za sebou a čím dál tím víc se vrací k chilloutovým country kořenům. Podivností a prapodivných kolaborací má za sebou dost a dost, a tak si může dovolit nahrát takovouhle pohodu.

Karen O – Moon Song (Her OST, 2013)
Karen tu kuňká po vzoru CocoRosie o měsíční romantice ve filmu Spikea Jonzeho HER. Hudbu k němu dělali v ambientním duchu Owen Pallet a Will Buttler z Arcade Fire a ve filmu se tento song objevuje nazpívaný hlavními aktéry Scarlett Johansson a Joaquinem Phoenixem.

Air – Moon Fever (Le Voyage Dans La Lune, EMI 2012)
Další soundtrack, tentokrát k němému filmu Cesta na měsíc z roku 1902. Air si nabrousili zoubky už třeba na hudbě k jinému, daleko současnějšímu biospektáklu Virgin Suicides Sofie Copollové a tyto atmosférické roviny bez aspirací na zjevnou hitovost jim velice sluší. Sama píseň nijak nevyčnívá, ani nevyniká, ale v rámci konceptuálního alba dotváří jeho atmosféru. Poslech celku samozřejmě řeší vše.

Damon Albarn – The Moon Exalted (Dr Dee, Parlophone 2012)
U pana Albarna snad už nic nepřekvapí. A to, že se vydal do operních vod, můžeme přejít ve svém tvídovém sáčku a se šálkem Earl Grey na podtácku s anglickým klidem a pozdviženým obočím. Opera vypráví o životě okultního filosofa šestnáctého století Johna Deeho a obsahuje faustovské téma. Původně se na projektu měl podílet i Jammie Hewlett (ilustrátor Gorillaz) a libreto měl psát Alan Moore (Watchmen, Ztracené dívky aj.) V opeře je použito mnoho původních nástrojů alžbětinské éry, ale také africký nástroj kora, a o rytmiku se postaral starý známý Tony Allen z Albarnova jiného projektu The Good the Bad And the Queen. Nastražte uši, neboť tenhle satelit míří hluboko do minulosti, přitom ji ale přetavuje ve žhavou současnost.

The Strokes – Life Is Simple in the Moonlight (Angles, RCA Rough Trade 2011)
Klasický zvuk tahounů Strokes. Casablancas potvrzuje svou repliku z písně Little Girl, kterou má na svědomí producentské duo Dangermouse & Sparklehorse (umělci, všechno je to zvěř), ve které zpívá, že je jen floutek, před kterého dali mikrofon. Bombastický comeback se nekonal. Alespoň pietně zavzpomínejme.

Björk – Moon (Biophilia, One Little Indian 2011)
Dcera Islandu v komorní úpravě. Její nezaměnitelný hlas se stal časem jejím prokletím, už jinak znít nebude. Hudební experimenty od minimalistických po bombastické aranže a protínání umělých a organických hudebních rovin netřeba představovat. Zde nástrojově skromná úprava a bláznivý videoklip navrch.