Ondra Helar | Články / Sloupky/Blogy | 19.03.2024
Stručný průvodce filmovým festivalem Jeden svět. Letos prošel hned několika zásadními změnami, tou hlavní je dramaturgické rozhodnutí, že už nepromítá jen filmy dokumentární, ale i hrané. Díky tomu je možné v jeho rámci vidět snímky jako Hranice od Agnieszky Holland nebo oscarový Já Kapitán od italského režiséra Mattea Garroneho. Já se však ve svém doporučení zaměřím na šest dokumentárních filmů, které tvoří tradiční obsah festivalu. A to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
ZÁKLADNA HOLLYWOODGATE (režie: Ibrahim Nash'at, 2023)
Německo-egyptskému režisérovi Ibrahimu Nash'atovi se podařilo něco neuvěřitelného. Přijel do Afghánistánu v době, kdy Tálibové přebírali vládu, a ti ho nechali točit jejich aktivity s tím, že z toho bude dobrý propagandistický materiál. Vznikl naprosto unikátní film, ve kterém lze vidět, jak Tálibové přebírají americkou základnu, otevírají ledničky s alkoholem nebo se snaží rozklíčovat záhadu zvanou běžecký pás. Je to ale i o poznání mrazivější podívaná ve chvílích, kdy opravují vojenskou techniku za miliardy dolarů, kterou na základně nechali Američané. Některé výjevy připomínají Orwellovu novelu Farma zvířat. Krom krátkého začátku a závěru snímek nemá komentář, ale to, co ukazuje, je natolik výmluvné a všeříkající, že ho vlastně nepotřebuje.
BÍLÝ ANDĚL (režie: Arndt Ginzel, 2023)
Film, jenž vám zprostředkuje zcela jiný pohled na válku na Ukrajině. Většina materiálu je natočena z čelovky bývalého policisty Vasyla Pipy, jezdícího se sanitkou v doněckém městě Marinka, které metr po metru stravuje ruská armáda. Vasyl mapuje realitu dní, která zahrnuje převoz zraněných a také přemlouvání starousedlíků, co nechtějí opustit své domovy. Jejich osudy nezřídka končí tragicky, když dům zasáhne ruská raketa a pohřbí lidi žijící v zatuchlých sklepích. Bílý anděl velmi výmluvně ukazuje děsivou všednost a bezvýchodnost situace na malém desetitisícovém městě hraničícím s frontou.
NEVIDITELNÝ NÁROD (režisérka: Vanessa Hope, 2023)
Precizní dokument, který se soustředí hlavně na osobu bývalé prezidentky Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen. Ačkoliv jde víceméně jen o „mluvící hlavy“, jedná se o informačně nabouchaný film, zasazující všechny informace do kontextů. Filmařům se navíc povedlo dostat se k osobě prezidentky hodně blízko. V tom je snímek unikátní, neboť se mu daří prolomit škrobenost politiků a zprostředkovat lidský příběh, který není jen o přiblížení dvou volebních obdobích, ale jde mnohem hlouběji. Současně nabízí pohled na složitý spletenec zahraničně politických vztahů v regionu, do kterého je vetkáno vlákno boje Tchaj-wanu o mezinárodní uznání a boj o nezávislost na Číně.
ÚTĚK Z UTOPIE (režie: Madeleine Gavin, 2023)
Film, který sbírá ceny napříč světem, včetně ceny diváků na festivalu Sundance, je o bizarní všednosti Severní Koreje a o cestě na svobodu. Dokument zblízka sleduje útěk celé rodiny, kde je krom malých dětí i stárnoucí babička. Vydává svědectví o tom, jak složité je něco takového udělat, i o tom, jak hlubokou indoktrinací tamní obyvatelstvo prochází. Nádavkem přidává mnoho menších příběhů. Ať už jde o člověka, který útěky organizuje, mladou ženu, která vzpomíná na školní léta v Severní Koreji, nebo matku, jejíž syn se pokusí ze země utéct, aby ji přivedl zpět. Unikátní mix nakonec skládá dohromady ucelený obraz nejdespotičtějšího státu na zemi.
NAMASTÉ HIMALÁJ (režie: Anna Baranowski, Michael Moritz, 2023)
Unikátní vhled do kovidového lockdownu v Nepálu. Dva mladí cestovatelé uvíznou při cestě za poznáváním světa v odlehlé himalájské vesnici, která je povětšinou závislá na turismu. Nakonec tu zůstávají dlouhé měsíce a srůstají s místní komunitou. Zásobování vázne a nikdo neví, co bude dál. Nejzajímavější záběry pak jsou z interakcí s místními, kteří spekulují o budoucnosti i přítomnosti a nabízí tak přímou konfrontaci s tím, jak lockdown fungoval u nás. Film, který hlavně ve svém závěru nabízí zajímavou sondu do nepálského mindsetu, mě zcela odzbrojil.
MOJE NOVÁ TVÁŘ (režie: Jarmila Štuková, 2023)
Jediný český film v tomhle výběru. Velmi osobní dokument o mladé ženě, která se stane obětí útoku expřítele. Martině se tím změnil život ve všech možných aspektech, její obličej je silně poškozen kyselinou, zjizven, ztratila zrak. Film o obrovské vnitřní síle a odhodlání, ale také o tom, jak je těžké vyrovnat se s obrovskou životní změnou. O hledání cesty k sebepřijetí i o vyrovnání se s osudem. Jeden z emocionálně nejintenzivnějších dokumentů letošního ročníku.
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.