Články / Reporty

Příliš hlučná Baromantika

Příliš hlučná Baromantika

Anna Mašátová | Články / Reporty | 13.04.2013

Lenka Dusilová si vyzkoušela za dobu svého působení na scéně nejrůznější hudební žánry. Od folku přes hostování na albu Daniela Landy nebo u Lucie a Čechomoru až k sólovým projektům Eternal Seekers a elektro-akustické Baromantice. A právě posledně jmenované jsou spjaté se jménem jazzové pianistky Beaty Hlavenkové. Spolupráce mezi dámami nese své plody, viz ocenění typu Anděl a Žebřík.

Po zimní pauze se Baromantika vrátila na pódium a fanoušci dorazili v tak hojném počtu, že k vyprodání Lucerna Music Baru moc nechybělo. Úvodní části večera se zhostilo dvanáctičlenné těleso Prague Modern Young. Disharmonie a složité aranžmá, do mozku se zařezávající tóny konkurující Čelistem, vše podkreslené videoprojekcí filmů amerického skladatele a filmaře Philla Niblocka. Pro mnohé neskousnutelná produkce, na baru to hučelo jak v úlu, většina si dění na scéně příliš nevšímala, případně s útrpnými pohledy upíjela ze sklenic. Faktem je, že Prague Modern Young jsou pro náročného a vnímavého diváka, který navíc tuší, do čeho jde.

Dalo by se chápat, že lidi přišli kvůli Baromantice a předkapela je prostě nezaujala. Jenže hluk z vykecávání, třískot rozbíjených sklenic a kreace několika opilých jedinců s neuvěřitelně stupidním chováním neustaly ani poté, co jeviště ovládla baromantická pětice. Kromě Beaty a Lenky taky Viliam Béreš na klávesy, basák Patrick Karpentski a bubeník Martin Novák. Všemu dominovala Dusilová, která předváděla v plné šíři svůj rozsah místy připomínající trylkování Ivy Bittové, aby vzápětí přešla do uvolněné improvizace à la Dan Bárta. Překvapivě zazněly i starší kusy jako Pro Tebe, což bylo kvitováno burácivým potleskem, snad z mírné nostalgie nad někdejším rádiovým hitem „Jsi světlo mojí duše, světlo mojí lásky, proč se trápit.....“. Věčná hledačka střídala kytary, hrála si s loop stationem, dost prostoru dostávali i spoluhráči, třeba příjemně neškolený Novákův projev v písni Luna. Zpod pódia občas zněly nepříjemné komentáře, ty milé naštěstí převažovaly, třeba povzdech „já chci taky umět tak hezky zpívat“. Jenže co to bylo platné, když kapela musela zklidňovat ignoranty. „To je rambajz, co? Přijďte si zase někdy pokecat na Baromantiku!“ Debutové desky se prodalo několik tisíc, takže na scénu v polovině koncertu přispěchal Šimon Kotek ze 100promotion, aby předal zlatou desku. Platina prý není daleko.

Jediným hostem večera byl britský písničkář Justin Lavash, který dorazil bez kytary, aby zazpíval duet Brother. Pověst si návštěvníci napravili dlouhými potlesky, které odměnily dva přídavky. Téměř dvacet písní uzavřel videoklip Smiluje, režiséra Tomáše Zilvara, natočený na podzim v pražském Café V lese. Kdyby nebylo užvaněnosti okolí, mohli jste si vychutnat jemnou nostalgickou melancholii, kterou je Baromantika prodchnuta. Takhle jste si jen pomysleli něco o házení perel...

Info

Baromantika
9. 4. 2013, Lucerna Music Bar, Praha

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace