Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 14.01.2015
Kam myslíte, že jezdí většina festivalových bookerů a promotérů vybírat nové talenty? Možná nečekaně do zaplněných klubů v holandském Groningenu, kde se už skoro dvacet let koná festival Eurosonic Noorderslag. Narváno bývá po strop a nikoho nezajímá, že většina vystupujících ještě ani nemá desku. Návštěvnost v řádu několika desítek tisíc lidí, skvělá atmosféra a koncerty úplně všude, včetně open air scény v polovině ledna.
Zkuste si něco podobného představit v našich podmínkách, nevěřil jsem, když mi to vyprávěli a první náraz byl skutečně hrozivý. Jsou fanoušci a fanoušci, zážitky z Groningenu jsou nezapomenutelné. Kdy jste naposledy stáli frontu na úplně neznámou kapelu? Samozřejmě spousta balastu, aby ne, když tam každoročně hraje okolo tří stovek kapel z celé Evropy, ale svoje hity si najde každý.
Už loni jsem měl pocit, že polovina skupin z programu poslouchá celé dny The Brian Jonestown Massacre, bylo až divné, kolik psychedelie snese více méně mainstreamový program Eurosonicu. Švédští Les Big Byrd si Anthonyho Newcombea pozvali rovnou do písničky…
Znova Švédsko, ale jdeme úplně do jiného levelu. Seinabo Sey je totiž budoucí popová hvězda, na to si vsaďte. Indie stydlivost, moderní r’n'b a hlas jako Aretha Franklin. Jeden z hitů Berlin Music Week a děvče, které už několik měsíců doporučuji na Colours of Ostrava.
Osobní objev minulého ročníku Sexton Creeps jsem loni viděl hned třikrát, a to jsem ještě další dva koncerty nestihl. Hodně si to užili, pár týdnů po festivalu jim vyšlo skvělé album Lesbian Skies. Doufám, že letos se už konečně povede dostat je k nám.
Černý kůň letošního line-upu a také nejčastěji vídané tričko na festivalu Le Guess Who?, kde hráli také. Fumaça Preta, to jsou karibské rytmy a tropicalia skřížené s pravověrným garážovým rockem a úšklebkem Franka Zappy. Pro Šejkr úplně ideální.
Další z favoritů letošního ročníku, téměř komplet dívčí teenage komando z Barcelony. Debutové album vychází v lednu znovu celosvětově v distribuci Captured Tracks. Kdybych si před oznámením lajnapu festivalu měl tipnout, které dvě kapely půjdou proti sobě, tak by to byli právě Mourn a Fumaça Preta. Vyšlo to dokonale, obojí v pátek v jedenáct večer. Nevím.
Letošní rok je zasvěcený islandské scéně, z Reykjavíku vypravují několik zvláštních letadel. V Groningenu se totiž představí skoro třicet kapel a interpretů, mezi nimi taky dávno zavedení Sólstafir, kteří hrají v jednom z nejlepších venues v Evropě. Už dávno legendární klub Vera je třeba navštěvovat co nejčastěji.
S Eurosonicem v Šejkru rozhodně nekončíme, po návratu očekávejte další speciál, tentokrát s těmi, kteří mě oslovili živě.
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.