Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #52: Jaké by to bylo...

Šejkr #52: Jaké by to bylo...

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 06.05.2021

Jaké by to bylo, kdyby Kryštof Kolumbus skončil jako podřadný otrok a celá slavná konkvista se obrátila do incké invaze do staré dobré Evropy? Jaké by to bylo, kdyby vyznavači Slunce změnili křesťanský svět k nepoznání? Jaké by to bylo, kdyby Miguel de Cervantes své vyprávění o důmyslném naivním rytíři situoval do Karibiku místo do kraje La Mancha? Jaké by to bylo, kdybychom se nechovali jako idioti a alespoň někdy používali rozum?


Ponořit se do románu Civilizace od Laurenta Bineta v době toužebně rozvolňovací s sebou přináší nejrůznější myšlenky, navíc se ukazuje, že záliba v mystifikacích šok z reality vyvrátit nezvládne. A možná ani nemůže. Binet svůj román odpíchl od stejnojmenné strategické hry, jeho největší devízou ale není zpochybňování obecně známých dějin a touha po novém (jiném) řádu, ale právě obdivuhodná míra hravosti. S ní vytváří nejen alternativní minulost, ale upravuje rovnou osudy, emoce a pohnutky známých osobností, potažmo rovnou události. Celé to připomíná roztodivnou mozaiku, která nemá jen jedno řešení, každý její dílek můžeme totiž nahradit hned několika jinými. A ten jazyk? Sakra, závidím. A nejen tu představivost. Poslední stránku rovnou obracím na první a začínám znova, najednou chápu mnohem víc věcí, taky se vám to stává? Nakonec mi to nedá a střídám po částech s Borkovcovou sbírkou, tady je to podobné. Binet a Borkovec, nějaké třetí B by tam nebylo? Klobouček. Oběma.


Vnitřní vlna je dávno pryč. Bylo jasné, že návrat po šesti dnech v jiné realitě bude bolet, ale takový náraz jsem teda nečekal. Práce mraky, jasně, vydávat tři desky během stejného počtu měsíců není jen tak, zvlášť když někteří jedinci všechno mění na poslední chvíli, o časáku nemluvě, ale hlavně to prostředí. Jako vážně to přijde jenom mně, že se tady všichni zbláznili? Obyčejně jsem ten první, kdo se přihlásí k nějakému porušování nesmyslných nařízení, ale zdá se, že tady neplatí už vůbec nic. Do jisté míry je to pochopitelné, ale stejně se jeden nestačí divit, a to už raději veřejné dění sleduje s notným, ehm, distancem. Situaci na pár dní zachraňuje Calvin Love (díky moc, Františku!), Laughin‘ in the Dark je balzám a celé album Lavender taky, věřte mi. Stejně jako nová sólovka Justina Sullivana, starý pes, já vím, ale pořád umí. Obojí čekejte na konci května. Vlastně je to podobné jako s tím Binetem, člověk si pořád říká, jaké by to bylo, kdyby měl takovou žízeň po něčem novém. Nebo možná jen po aktivitě, vlastně... Apatie je hrozná věc, jenže právě v posledním roce podobné plevely bují o sto šest.


Vůbec se mi zdá, že stres a napětí kolem roste. Určitě to pramení i z nejistoty a neschopnosti komunikace, dlouhé měsíce omíláme to stejné, ale vlastně jsme se nepoučili. Jako bysme pořád hledali nějaké exaktní odpovědi, proč vlastně? Vždyť i Binetova Cilizace je nakonec plurál, v tomhle je čeština kouzelná. Není jen jedna odpověď. Finišujeme booking Moody Moon Noize vol. 2 a notně se u toho dohadujeme, o to lepší bude výsledek, těšte se. Nádherný konec prázdnin to bude. Nakonec mi z toho všeho okolo vyšla v playlistu Šejkru dost podivná směska, čekejte Ayuuneho Sule a jeho ghanskou loutnu kologo, ukázku z báječné novinky Tomáše Niesnera, futuristickou Dawn Richard i premiéru z desky Plus Minus Nula, kteří mi přes všechny změny na poslední chvíli udělali náramnou radost. Jak říkají Wasuremono: Let’s Talk About Love. Nejen dneska, nejen v deset večer.

Info

Šejkr 6. 5. 2021, tracklist

Wasuremono – Let’s Talk
Squid – Pamphlets
Josefina Dusk – Somewhat Sideways
Anita Lane – The World’s A Girl
Plus mínus nula – Světy
Arooj Aftab – Last Nigh
Dawn Richard – Bussifame
Mong Tong – Chakra
Daniel Avery – Endless Hours
Emma-Jean Thackray – Say Something
Justin Sullivan – Amundsen
Mabe Fratti – Hacia El Vacio (feat. Claire Rousay)
Crump – Baloon
Ayuune Sule – Tezaa So Ndeyine
Alicia Breton Ferrer – Nosebleed
A Certain Ratio – Get A Grip
František Skála a Provodovjané – Září
Comorian – Bandits Are Doing Bad Deeds
Tony Allen – Stumbling Down (feat. Sampha the Great)
Calvin Love – Laughin‘ in the Dark
The Lounge Society – Cain’s Herecy
Tomáš Niesner – Na lepší časy
The Wretched – What Is History
Julio Iglesias – La Mer

foto © Wim Wenders

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

5 zimních písniček pro tichou noc podle Full Moonu

redakce 22.12.2024

Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.

Šejkr #145: Peříčka

Michal Pařízek 13.12.2024

Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.

Proč je jetel špatným křesťanem? Protože si nepřeje být spasen. (Gurumánie)

Minka Dočkalová 12.12.2024

Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.

Preview: Le Guess Who? 2024

Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024

Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.

Šejkr #140: V obraze

Michal Pařízek 04.10.2024

Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.

Šejkr #139: „I’m sure we’re not the only ones“

Michal Pařízek 20.09.2024

Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…

Šejkr #138: Prsten

Michal Pařízek 06.09.2024

Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…

Tak daleko, tak blízko: Mario „Dust“ La Porta (Psychopathic Romantics)

redakce 29.08.2024

Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.

Šejkr #137: V přízemí

Michal Pařízek 23.08.2024

Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.

Válová a Janáček, abstrakce na třetí

Veronika Mrázková 13.08.2024

Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace