Šejkr #78: Potopa

Chodit pozdě může být i výhoda. Je hodina po začátku tiskovky, Rudolfinum je v podstatě prázdné. V provizorní zasedačce v lobby nad schody kromě opuštěných židlí potkávám kurátora Petra Nedomu a zdvořile se ptám, zda ještě mohu dovnitř. „Pochopitelně,“ odvětí: „Vpravo je instalace k nahlédnutí, pak se dejte doleva.“ A vlevo jsem se málem ztratil. Tam byla Potopa.

O výstavě Jiřího Příhody si přečtete víc v květnovém Full Moonu, ale pár dalších slov si neodpustím. Autor v doprovodném videu k výstavě zmiňuje, že si vybral název Void zejména pro to, že tohle slovo má v češtině mnoho významů, ze všech možných zdůrazňuje termín zneplatnění. (Osobně se mi líbí spíš poněkud škodolibá nicota, ale to nechme stranou.) Zneplatnění je pochopitelné, Příhoda svými objekty zcela přepisuje prostory galerie, návštěvníky záměrně mate a oslňuje, ukazuje nové možnosti, cesty a průchody. A hlavně nabízí další řešení a vyzývá k přemýšlení nad novými významy. Co víc si v těchto neklidných dnech přát? Návštěvu Rudolfina rozhodně zvažte.

Poslední dny byly zase zatraceně perné, víkend strávený na Sharpu ve finiši květnového čísla chyběl, ale stálo to za to, ne že ne. Stejně tak i narozeniny, které jsem původně ani slavit nechtěl. Nakonec se to všechno sešlo do jednoho těžkého týdne, ale nějak jsme to číslo zvládli. Dneska jsme ho poslali do tisku, těšte se. Pár věcí z něj se odrazilo do dnešního playlistu, stejně ale v posledních dnech poslouchám skoro nejvíc cover Rise Above od Ibeyi. Docela by mě zajímalo, co na tuhle verzi Greg Ginn říká. Žádné hlasité kytary, jen pomalý houpavý rytmus, zároveň slova „try to stop us; it's no use! we are born with a chance“ snad nikdy nezněla silněji. Nějak se mi to propojilo se silným textem na Seznamu, který si budu ordinovat vždycky, když bude docházet kredit a energie.

Potopa. Zajímavé slovo, zneklidňující samo o sobě. Jenže Příhodova instalace má úplně opačný efekt. Alespoň na mě. Pohltí, ale příjemně. Během prohlídky jsem se do jejího namodralého stínu vrátil hned několikrát, a když jsem se tenhle týden ocitl po schůzce nedaleko galerie, tak jsem se tam pro pár okamžiků uklidňujícího pocitu zastavil ještě jednou. A ne naposledy. Tohle by měl být ten zen? Pokud ano, jsem za. Pomalu se procházet pod „vodní“ hladinou mi prostě najelo náramně meditativně, dokonce jsem si vypnul hudbu ve sluchátkách a jen tak tam… byl. Napadlo mě, že bych tuhle instalaci mohl mít doma. Chodil bych si tam přemýšlet nebo se jenom uklidňovat. Ostatně bude třeba, letos toho máme před sebou ještě hodně. Ale člověk nemůže mít všechno a jak říká Lukáš: „Nechce se mi čekat, nemám na výběr.“

Dneska v osm na Radiu 1 pochopitelně s Ibeyi, Duklou, BLK JKS nebo Congotronics International, staví se i Nuha Ruby Ra, DaKooka nebo Etceteral. Rise Above.