Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 13.04.2020
Konečně jsem si našel čas na důkladný text na The Quietus. Každá vzpomínka na kytaristu Rowlanda S. Howarda je zapotřebí, a zvlášť u takové příležitosti. Label Mute (konečně!) připravil k vydání reedice obou jeho sólovek, z nichž zejména ta první Teenage Snuff Film z roku 1999 byla spoustu let naprosto nesehnatelná. Notabene na vinylu. Rowland S. Howard – The Birthday Party, Crime & the City Solution, These Immortal Souls – mám pokračovat? Tohle jméno je zaryté hluboko, ještě hlouběji než kérka hořícího srdce z EP The Bad Seed na mojí levé ruce. A ta je tedy sakra hluboko, taky jsem před pár lety v Tribu skoro omdlíval. Tohle všechno mě přivedlo ke vzpomínkám na konec roku 2009.
Toho podzimu se nám ve Scrape Soundu, tedy hlavně Ondřeji Šturmovi, povedl booking, o kterém se nám ani nezdálo. Rowland S. Howard měl na jaře příštího roku přijet do Evropy s hvězdnou sestavou – Mick Harvey, Brian Hooper (The Beasts of Bourbon) a J.P. Shilo. Howardovi tehdy vyšla skvělá deska Pop Crimes, na které se tihle všichni podíleli, singl (I Know) Girl Named Johnny s hostující Jonnine Standish z HTRK byl jednou z písní roku. Koncert byl domluven na půlku dubna v Malostranské besedě a těšili se na jeho oznámení, které mělo přijít hned po Novém roce. Nepřišlo. Rowland S. Howard zemřel 30. prosince 2009 na rakovinu. Bylo kolem toho hodně smutku, nicméně chystané turné byla velká událost (v našem světě, jistě), že tak nějak samovolně začaly po celé Evropě vznikat koncerty na jeho počest. Nezůstali jsme pozadu a narychlo domluvili vlastní poctu, na které měla zahrát Lydia Lunch s Big Sexy Noise. Fotograf Robert Carrithers na místě točil nějaké záběry do průběžně vznikajícího dokumentu o Howardovi, nazvaného Autoluminescent, chystaly se výpravy z Maďarska, Rakouska i Berlína, mělo to být (v rámci možností) skvělé. A taky vlastně bylo, akorát zahráli pouze Dandies a Phil Shoenfelt. Lydii a boys se stal totiž Eyjafjallajökull. Letadla nelétala, vlaky skoro nejezdily.
V rámci Scrape Soundu to na přelomu nultých a jedničkových let nebylo všechno. Ve stejnou dobu jako Rowlanda S. Howarda jsme totiž zabookovali také výjimečného amerického písničkáře Vica Chesnutta v rámci turné k nádhernému albu At the Cut z října 2009, na němž hostovali členové Thee Silver Mt. Zion nebo třeba Guy Picciotto z Fugazi. Opět šlo o neoznámený koncert, se kterým jsme měli jít ven krátce po Novém roce. Vic Chesnutt zemřel den po Štědrém dnu. Dodnes si pamatuji, jak jsme si to s Ondřejem volali. Na obou koncertech bychom tehdy asi prodělali, ale to nebylo rozhodující. Každopádně po těchhle událostech jsme vážně uvažovali, že se na to celé vykašleme. Zatím k tomu nedošlo.
foto @ Peter Milne
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.