Šejkr na doma: Lokály

Tak to máme posvěceno. Koncerty nejdříve 8. června, o kapacitě raději nemluvě. Nějak podobně se to asi očekávalo, někteří byli možná větší optimisté, ale realita nás nakonec dohnala. A to ještě pozor, od června pojedeme, pouze pokud všechno půjde, jak má, a ještě navíc pěkně pozvolna. A co teprve v létě! Dnešní oznámení Pohody berme jako první, ehm, vlaštovku, celé léto bude hodně jiné, než jsme předpokládali. Festivalů si letos moc neužijeme. Hlavně těch větších, se zahraničními skupinami. Obecně nás čeká takový lokální rok, řečeno s nadsázkou. Je to špatně?

Osobně jsem na to velmi zvědavý. Sice už několik let vyhrožuji, že musím omezit cestování za prací i zábavou, ale přes všechny řeči se mi to pořád nedařilo. A teď je to tady. Můj „klasický“ červenec, měsíc, během kterého jsem v posledních cca patnácti letech trávil pravidelně doma sotva týden, bude letos vypadat jinak. Nebo ne? Záleží samozřejmě na okolnostech, uvidíme, do jaké míry bude uvolnění vládních opatření pokračovat, ale předpokládám, že nějaké menší akce, doufejme, že i ty pod širým nebem, přece jen povolené budou. Ve chvíli, kdy budou otevřená nákupní centra protkaná klimatizací a s často násobně větší kapacitou i návštěvností než malé nezávislé festivaly, by to nedávalo vůbec žádný smysl. Byla by škoda dívat se na všechno jen skrz obrazovku. Nějaké menší akce chystá na letní měsíce i Full Moon, všechno se brzy dozvíte.

Léta na potkání tvrdím, jak je na tom lokální scéna dobře, říkám to doma i v zahraničí. Ostatně ze zájmu, jakou jí věnujeme ve Full Moonu, je dobře poznat, jak si jí vážíme. Říká se, že v rámci aktuální světové situace by mohla být i příležitost něco změnit, vylepšit, proč by se to nemohlo týkat i přístupu k lokální scéně? Vždycky mě překvapí, když někteří redaktoři při hlasování ve výročním žebříčku vynechávají kategorii domácí, s tím, že českou hudbu neposlouchají. Jde spíše o výjimky, ale existují. Jistě nejen mezi redaktory Full Moonu, asi každý má ve svém okruhu někoho, koho domácí hudba nebo možná celá kultura jednoduše nezajímá. Tohle je šance zkusit pro jednou (nebo navždy) zapomenout na předsudky nebo jen zapátrat hlouběji, jiné koncerty než domácí nějakou dobu nebudou. Na české a slovenská scéně – špatně se mi to rozděluje, beru to spíš jako celek – toho najdeme zajímavého tolik, že s tím můžeme vydržet mnohem déle než jeden rok.