Šejkr na doma: Pal! Nepal!

Tady už nepomůže ani křišťálová koule. Když jsem včera dopoledne psal o surreálnu čtvrtečního dne, vůbec mě nenapadlo, co se ještě ve stejný den může odehrát. Aktivity elit připomínají čím dál více scénu z Limonádového Joe: „Pal! Nepal! Pal! Nepal!“ Švejk se může jít klouzat a všechny další parodie také. Kdyby to nebyla tak vážná věc, tak by se člověk musel opravdu smát. Ale co jiného nám zbývá? V posledních dnech poslouchám hlavně Sleaford Mods a živáky The Drones, protože všechno ostatní je jaksi málo výživné a radikální, do mysli se rovněž vkrádá jedna klasika od The Pop Group.

We do not sell anything
We do not help but we will betray
And we will not forget
We will not forget

Pak jsou tady ještě Beauty Pill. O novém EP Please Advise jsem tady už mluvil, nyní přichází čas na nový klip, respektive lyric video k songu příznačně nazvanému The Damnedest Thing. Leader kapely Chad Clark v něm vzpomíná na fotografa Williama Egglestona, jeho fotky si rozhodně najděte. Portréty, fotky klasických amerických scenérií nebo záběry banálních situací všedního dne zdobí neotřelá, byť naoko důvěrně známá atmosféra. Působí jaksi domácky, možná obyčejně a zachycují věci a situace, které každý z nás vidí denně. Jenže díky jeho zprostředkování najednou notoricky známé výjevy nutí diváka reagovat, vymezit se. Eggleston jako jeden z prvních dokázal prosadit ve světě umění barevnou fotografii a vlastně i ty známé barvy vidí jinak, možná proto s nimi taky dokázal uspět. Jak se říká ve videu, Eggleston byl náruživý, těžký alkoholik, známý mnoha excesy, své fotografie ale pořizoval vždy za střízliva. Věděl proč. A teď se dostáváme k pointě – bylo jeho vidění takové díky tomu, že si odpíral alkohol, svoji rutinu? Nebo rutina ovlivnila vidění natolik, že i ve střízlivém stavu fungovalo jinak? Kdoví. Každopádně mám pocit, že kdyby si na vládě občas dali nějakou tu sklenku, tak by to nemohlo být horší. A možná by (některé) jejich kroky byly pochopitelnější.

Blíží se víkend, čas na recept. Tentokrát kuře, když se zítra otvírají farmářské trhy, pokud se tedy ještě něco nestane během odpoledne a večera. Recept je variací na kuře po řecku, upravujte dle libosti, hlavně pečte pomalu. To je základ.

1 kuře o váze cca 1,6 kg
1 kg brambor, pokrájených na stejnoměrné kousky
2 celé palice česneku, napříč překrojené
100 ml bílého vína
máslo
čerstvý rozmarýn
bobkový list
2 citrony
sůl a pepř

Kuře opláchněte, podle chuti posolte a dovnitř vložte jeden citron překrojený na polovinu, snítku rozmarýnu, dva tři bobkové listy a kousek másla. Do pekáče okolo kuřete rozložte oloupané, nakrájené brambory, palice česneku, zbytek rozmarýnu i bobkových listů a vše zalijte vínem (můžete přidat i trochu vývaru). Pekáč zakryjte alobalem a vložte do trouby předehřáté na 160 stupňů. Pečte přibližně hodinu, pak sejměte alobal a pekáčem zatřeste. Přidejte druhý citron nakrájený na měsíčky a odkryté pečte ještě padesát minut. Poté zvyšte teplotu na 220 stupňů a pečte ještě další půlhodinu. Kuře vyjměte, nechte čtvrt hodiny odpočinout a rozporcujte. Podávejte s bramborami a vypečenou šťávou.