Šejkr na letisku #1: Blažené nevědomosti

„Ako je možné, že nie ste na Skeptovi?“ Ale jsem, jen to poslouchám tady od vás, odpovídám slečně u stánku Slobodného vinárstva ve stanu Café Kušnierik, pojmenovaném po skvělém novináři a velkém podporovateli festivalu i slovenské scény obecně, který jsme okamžitě po příjezdu přejmenovali na Full Moon Stage. Pardon, Jurko, ale ty bys to pochopil. Pohoda, den první a úvodní část reportu, který vlastně neměl vůbec vzniknout.

Ano, všechny hvězdy hlavní scény úvodního dne „sleduji“ právě z Café Kušnierik, zvuk je skvělý a obrazu netřeba. Lola Marsh na úvod vlastně potěší, jako soundtrack k vítání s kolegy a kamarády ideální, což není myšleno pejorativně, navíc hned u tohoto koncertu je vidět, kolik je tady letos lidí. VYPRODÁNO, říká každý kout areálu při procházce okolo, ať už je to skandující dav na 1975, vylidněný zbytek areálu nebo možná největší návštěva na „dvojce“ Orange Stage, kterou tady pamatuju. Gratulujeme. „Chcel by som být taký báči,“ zpívá nestárnoucí Milan Lasica a spolu s ním Mišo Kaščák v elegantním obleku, oběma a dalším na pódiu sekunduje dost možná dvacet tisíc lidí. Bolo nás jedenásť je podle mnohých nejlepší deskou slovenské pop music a tady na Pohodě jí předvádí hvězdný tým, ve kterém kromě zmíněných štramáků najdeme například bubeníka Martina Valihoru nebo umělkyni Dorotu Nvotovou, dceru Jara Filipa, který písně z alba napsal. Tričko Lasica, Satinský a Filip je v letošním oficiálním merchi a pojede se mnou domů. Tedy nejdříve do Ostravy a pak domů.

Podobně nabito jako 1975 měl i Skepta, který pocitu „blažené nevědomosti“ věnoval svoje čerstvé album. Ano, sedím u stánku s vínem, takže mám co říkat, ale stejně by mě zajímalo, kolik lidí z euforicky nadšeného davu vnímá jeho texty, jeho poselství. Pár hodin předtím se o tom samém bavíme u 1975, David z první řady tweetuje úryvky z jejich písní, podezírám ho z googlování, pak se ukáže, že mu je diktuje Františka. Texty 1975 jsou podle mnohých „v pop music přelomové“, David s Ondřejem si posléze notují v tom, jak byl skvělý, odvážný a zásadní Ed Sheeran v Praze. Nebyl jsem tam ani tam, možná mám dar přicházet o ty klíčové události, možná jsem jenom ignorant.

fotogalerii z první den festivalu najdete tady anebo i tu

Navíc se u famózního grilovaného oštěpku přistihuju nad tím, že daleko raději přemýšlím, jestli půjdu zítra (dnes!) spíš na The Roots nebo Snapped Ankles, kteří hrají ve stejný čas. Ale ještě předtím na letišti návštěvníky čeká například debata s novou slovenskou prezidentkou nebo koncerty Idy Kelarové, Calypso Rose a Ještě jsme se nedohodli, které jsem si z nějakého důvodu spojil s Pro pocit jistoty, jinou zásadní brněnskou partou osmdesátých let. Jak říkám, ignorant. Tak se alespoň půjdu podívat na to „Ako vzniká text piesně?“, debatu, kterou v literárním stanu Martinus povedou Vlado Janček (Saténové ruky), Lubor Benkovič (Bez ladu a skladu) a Bene z Modrých hor. Ano, je třeba se poučit, přestože zásadní radu nám dali Lasica, Satinský a Filip už v roce 1981:

Chcel by som mať raz a prevždy
Aspoň kúsok z každej hviezdy.