Články / Reporty

V Kodani jako doma (Oh Wonder)

V Kodani jako doma (Oh Wonder)

Jiří Mališ | Články / Reporty | 29.11.2017

Britské altpopové duo Oh Wonder jezdí do Kodaně často. Před dvěma roky bleskurychle vyprodalo menší sál hudebního domu Vega, loni se představili v intimní atmosféře Studie 2 v DR Koncerthuset. Věrná fanouškovská základna se rozrostla po letošním vydání druhého alba Ultralife a následovalo oznámení koncertu v sále se jménem nejvýznačnějším - návrat do Vegy, tentokrát do velkého sálu.

Předskokankou byla londýnská písničkářka Laurel, která se bez ostychu postavila před publikum sama, pouze v doprovodu kytary. Znamenitý vokál doprovázely bluesrockové melodie, ale do sálu s tisícem diváků se sólově hrálo těžko. Vystoupení zvládla s grácií, místy připomněla Daughter a během závěrečné Life Worth Living se jí povedlo část publika roztančit.

Doprovodnou kapelu o baskytaře a bicích si naopak přivezli hlavní aktéři večera. V čele Oh Wonder mají Josephine Vander Gucht i Anthony West už tak dost na práci - klávesy, syntetizátory, rytmickou kytaru a dva vokály. Že ale všechno zvládají, předvedli hned v úvodní Dazzle. Sál se ponořil do tmy, ze které blikalo pouze logo kapely na backdropu. Stěny vibrovaly pod náporem basů, diváci zpívali text jednoho z nejspěšnějších singlů a hned od začátku bylo jasné, že v Kodani se Oh Wonder budou cítit jako doma. Následovaly více či méně známé skladby z debutového alba jako Without You, Shark nebo Landslide a až poté se ozvaly tóny nových písní. První byla Lifetimes, ale do extáze přivedla publikum až High on Humans. Skákání a rychlé, takřka rapové tempo zpěvu Anthonyho Westa všechny na chvíli unavilo a krátkou přestávku tak představovala akustická Midnight Moon.

Přestávky mezi písněmi byly vyplněny nadšenými proslovy o kodaňském životním stylu, jídle a došlo i na vzpomínku na první dánský koncert. Vander Gucht tehdy sledovala zvukovou zkoušku místního Mikaela Simpsona a přemýšlela nad tím, jak je vůbec možné tak velký sál zaplnit. Letos si to mohla vyzkoušet sama. Volných míst sice bylo dost, ale výhled na třikrát větší publikum než před dvěma lety byl magický. Šarm a důvtip se promítl i do setlistu, kde se kodaňskému odkazu poklonili přejmenováním skladeb Bacon Gold, High on Hotdogs a Ultralego. A když z pódia odešli už po Technicolour Beat, přídavkuchtiví fanoušci nepřestali tleskat, nadšeně pískat a dupat. Závěrečnou tečkou tak byla nejznámější Drive a poslední refrén večera se sborově nesl až do šaten.

Info

Oh Wonder (uk) + Laurel (uk)
27. 11. 2017, Store Vega, Kodaň

foto © Martin Kleisberg

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace