Versus: Kmeny (Hipsteři)

Kmeny pokračovaly dalším dílem, tentokrát jsme si mohli prohlédnout Hipstery. Co jsme očekávali, co vy a co z toho všeho bylo? Čím větší oděvní guláš, tím výraznější zástupce? A jak se k tomu staví pražští dokumentaristé? Sledovaný díl si samozřejmě vysloužil nejednu rekapitulaci, stejně jako výsměšné články, otázka je, komu se to vlastně smějeme.

Zdeněk Malinský: Nejhorší je závislost na své nezávislosti.

„A Kefalín, čo si predstavujetě pod hentým oným slovom hipster?” zeptal se major Terazky. „Nooo… soudruhu majore, přesně tohle - podívejte se sám.”

Tak co to je za lidi? Jak bys to vysvětlil třeba své babičce?
Asi jako když se proměna kanadského dřevorubce v metrosexuála zadrhne někde před půlkou, městští hippies, salónní anarchističtí buřiči, kteří se proti ničemu ani za něco nebouří, týpci s Polaroidem a pejskem nebo na starém kole, nosí přiléhavé kalhoty, tenisky, divné brýle, vše je takové retro/neretro ze sekáče, šedesátky, i třicátá léta minulého 20.století. Nemám na to žádný názor, jen občas zpovzdálí pozoruji. A své hipsterství rozhodně popírají a tvrdí, že oni jsou naopak jediní normální v tomhle nenormálním světě.

Vůbec poprvé jsem měl dojem, že autor dokumentu sledovaný kmen nemonitoruje, ale že se mu tak trochu vysmívá (viz link výše). Netuším, zda tak činí vědomě nebo nevědomě, ale faktem zůstává, že někteří protagonisté se na jeho "vídle" napichují ochotně sami. Kdybych neviděl titulky, tipoval bych parodii na retro sci-fi z NDR.

mexhouse: Ten tvůj odkaz v úvodu je úsměvný, ale taky typický, stejný druh humoru, o kterém mluví holka v dokumentu - smějeme se jim, protože vypadají směšně. Což je samozřejmě otázka srovnání a kontextu. Na Krymské budou vypadat zcela přirozeně, v Poldi Kladno už méně. Neříkám, že ten odkaz není vtipný (není), jen že je postavený na několika fotkách vytržených z kontextu a použitých dle vlastních potřeb. Tímhle způsobem zesměšním punkera i mistra světa v hodu oštěpem.

Jak bych to vysvětlil třeba své babičce? Už bys měl v souvislosti s Kmeny a hlavně dokumentem jako takovým přestat toužit po tom, vysvětlit něco svojí babičce. Ať si zajde na nádraží a zeptá se na informacích.

Vágní hranice vymezující dnešního hipstera je stejně příznačná jako neschopnost dohlédnout jeho původ nebo proměnu jeho role v dějinách pojmosloví – je to dostatečně hipsterské? Redukovat je na hadry ze sekáče je jednoduché a laciné, stejně jako mluvit o blízkosti umění (jakkoliv je to jeden ze znaků). Snaha odlišit se je relevantní, stejně jako naivní v tom smyslu, že nechtějí patřit mezi ostatní kmeny, ale zároveň si berou vizuální ornamenty minulosti. Ale stejně jako jsou ti, kteří si berou jen vizuální znaky, aby zapadli do komunity, jsou i ti, pro které je to alternativní způsob myšlení. Snaha vymezit se proti většinovému názoru, narušování tradičních společensko-politických náhledů i estetických kánonů. Pár takových znám. Ne, v dokumentu jsem žádného takového neviděl, tedy vyjma typa, který mluví o tom, že nezávislost jako hlavní hipsterské hledisko je pofidérní, když jako hipsteři dělají všechno stejně.

ps: Často slyším, že Full Moon je hipsterský časopis. Ne že by mi to vadilo, ale není, chci říct, že povědomí o tom, kdo nebo co je hipster, je dost jalové. Smutné na tom je, že hodně dvacetiletých má anti-uvažování jako Zdeňkovy babičky.