Tomáš Kaňka | Články / Recenze | 25.12.2018
Hudba, vizuál, tajemství. Shxcxchcxsh má vše, co podobný dystopický kult potřebuje. Dvě zahalené postavy v mlze, tři výborné desky, shluky písmen. Shxcxchcxsh je důsledná zvěstovatelská hra, která káže skrze rytmy industriálního techna. Za šest let si dvojice osvojila hned několik poloh, někdy typicky žánrových, jindy více hledačských a vynalézavých. Debut byl přímočarý start, nechyběla mu ale atmosféra a zapamatovatelné chvíle, dvojka přišla s rozvitějšími skladatelskými strukturami, trojka obohatila základní zvukové spektrum o špinavý ambient. Těžko přitom mluvit o postupném vývoji. Jde o dílčí, uzavřené epizody, které ze zásady nenaznačují, co bude dál. Než přijde na konci roku řadovka s pořadovým číslem čtyři, máme tu Shulululu, po loňských titulech Rösten 1 a 2 další minialbum.
Nové EP však nepřináší do diskografie příliš nového. Jde o nahrávku s klasicky mysteriózním onomatopoickým názvem, povědomým skladatelským rukopisem a všemi neduhy i duhy, na něž jsme si u švédského projektu zvykli. Pětice skladeb je vystavěna na obdobném principu. Určujícím prvkem tracků je jednoduchý rytmický úsek, který až na drobné výjimky vytrvale smyčkuje a je stavěn do nového a nového kontextu okolních zvukových smítek a nečistot. Skladatelský princip, který je uplatňován napříč celou deskou, je vedle konstantní emoční a zvukové jednoty hlavním tmelem celé nahrávky. Ve schopnosti zajistit celku čitelné zastřešení byli Shxcxchcxsh ostatně vždycky dobří.
Jakkoli se dvojici daří držet materiál pospolu, na ploše jednotlivých skladeb občas tápe. Problémem není ani tak repetitivnost, ale nosnost rytmické báze, na níž je ten který dílek vystavěn. Mluvím především o druhém a třetím tracku, v nichž masivní synkopický beat působí jako ústřední téma těžkopádně a okolní ruchy, které mohou téma efektivně rozvíjet, zbytečně zanikají. A je to škoda, protože jinak je tu k nalezení spousta nápadů. Zbylé stopy vyznívají mnohem lépe. Například Shumumumu osvěžuje dění bezvadnou prací s dynamikou – do tichých pasáží jsou tu důmyslně vkliňovány náhlé sonické pulsy. V titulní Shulululu se zase bravurně daří rozvinout rytmické téma a překlenout dojem skici. Právě v takových momentech k nám Shxcxchcxsh promlouvají z pozice žánrové elity, kultu hodného uctívání.
Shxcxchcxsh - Shulululu (Avian, 2018)
fb kapely
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.