Akana | Články / Recenze | 20.06.2013
Album Mala nechce být magnetem pro davy. Žádná velká gesta, křiklavé barvy, lepkavé melodie, spíš posezení u šálku čaje, zahloubané intimno a nenápadná hravost. Písničky s výraznějšími melodiemi (Never Seen Such Good Things, Won’t You Come Over, Cristobal Risquez, Hatchet Wound) jsou obklopeny kratšími tracky, které mají spíš charakter náčrtků a glos. Banhartův zpěv je tichý, křehký a typické vibrato používá jen zřídka.
V instrumentaci se deska neomezuje jen na akustiku, ale klávesové a elektronické doplňky jsou podobně decentní a s rozmyslem dávkované, i když právě ony jsou lákadlem pro hledače malebných detailů. Dvoudílná skladba Your Fine Petting Duck, v níž Banhartovi vokálně vypomáhá jeho přítelkyně Ana Kras, po houpavě kytarové první části sklouzne do osmdesátkového disko soundu s německým zpěvem obou protagonistů. I další syntetické vstupy jsou půvabně archaické, v písni Cristobal Risquez dokonce klávesové rejstříky připomenou raná alba Depeche Mode. Banhart nezapomíná ani na své latinské kořeny, ať už v rytmických náznacích, nebo přímo v sambě Mi Negrita.
Album je stylově neposedné, pestré až střípkovité, ale udržuje si jednotnou náladu plnou melancholie, snivosti i intelektuálního rozjímání. Nepřevrátí vám život naruby, je možná až trochu marnotratně neokázalé a introvertní a protéká mezi prsty snad až příliš snadno. Laskání se s obratnou aranžérskou drobnokresbou a nevtíravými melodiemi dokáže navodit pocity příjemné relaxace i badatelského zaujetí, ale bublinky nezapomenutelnosti z tohoto nápoje přece jen docela rychle vyprchávají. Je ovšem potěšitelné, že se Devendra Banhart stále vyvíjí a můžeme se od něj dočkat ještě hodně zajímavých věcí.
Devendra Banhart – Mala (Nonesuch, 2013)
www.devendrabanhart.com
Kristina Kratochvilová 24.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).