Články / Recenze

Nová naděje (nejenom) pražské indie scény - Sundays on Clarendon Road

Nová naděje (nejenom) pražské indie scény - Sundays on Clarendon Road

Jakub Béreš | Články / Recenze | 18.03.2015

Pražské indiefolkové duo s prvky elektroniky tvoří Jan Tůma a Jonáš Zbořil. Poprvé o sobě dali slyšet v roce 2012 s EP Walking Into Limbo, na které plynule navazují s o něco rychlejším debutem Unward. Ten je příjemným závanem venkovních trendů do české kotliny.

Duo klade velký důraz na zvuk akustické kytary, která je doprovázena elektro samply. Oba muzikanti se navzájem doplňují, role si vyměňují nenásilně, a tak vznikají hravé a odlehčené melodie, které jsou typické pro celou nahrávku. Zdánlivě neslučitelné nástroje fungují bok po boku lépe, než se zdá. Podobný zvuk byste u českých muzikantů těžko hledali, ze světové scény je na místě přirovnání k indie rockerům Foals nebo folkovému zpěváku Finkovi. Tam, kde zmínění interpreti používají ke gradaci songů kytarové riffy a bicí, tam Sundays on Clarendon Road pracují se synťákem a laptopem.

Většina českých jmen, které se snaží hrát světovou hudbu, záhy narazí do vlastních mantinelů. Namísto toho, aby světově opravdu zněli, okatě kopírují známá jména, v horším případě je parodují. Sundays on Clarendon Road se to ale netýká. V čem je rozdíl? Z nahrávky je cítit velká pokora. Nenajdete tu křečovitý pokus o hitovost, i když se na desce nachází několik kousků s takovým potenciálem. Autoři netlačí na pilu a neženou se za úspěchem, přitom se v každé písni dere na povrch silná ambice.

Unward si zaslouží poslech bez předsudků. Intro graduje a náhle se přelévá do druhé Wild Galaxy, jednou nohou pevně na zemi a druhou nakročenou k oněm galaxiím. Společně s další chytlavou skladbou Yellow Room představují znamenitý úvod, který přeruší tajuplná Never, jedna z nejzajímavějších českých písníček poslední doby. V následující Control už zase hraje hlavní roli kytara, která opět svádí souboj s elektro beaty, plejáda folkových skladeb je přerušena až v závěru. Není mnoho tuzemských kapel, které vydrží se silným materiálem celou stopáž, songy 3 am a Unward jsou dobrým důvodem, proč poslouchat do konce.

Vítejte u počátku skvělé kapely, která dřív nebo později překročí hranice pražských hipsterských kaváren. Díky ladnému přecházení mezi tradičními a moderními žánry by Syndays on Clarendon Road mohli rychle zaujmout pevné místo na domácí scéně, která potřebuje přísun mladé krve.

Info

Sundays on Clarendon Road – Unward (self-released, 2015)
www.clarendonroad.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace