Články / Recenze

Obžerná radost (Kvelertak)

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 13.05.2020

OHODNOŤTE DESKU

Odchod zpěváka je pro spoustu kapel likvidační. Basák, bubeník, kytarista – to se většinou schová, ale když zmizí hlavní tvář, to může být průšvih. Zvláště, když to byl takový výrazný frontman, jako Erlend Hjelvik, který svou soví maskou vtiskl Kvelertak zapamatovatelný ksicht. Nicméně, soudě podle novinky Splid, se s touto změnou kapela vyrovnala velice dobře.

S příchodem nového zpěváka – a rovněž zdatného řvouna – Ivara Nikolaisena se naštěstí nic nemění na hudebních rysech formace. Kvelertak stále opracovávají svůj osobitý přístup k metalu, který si svou cestičku prošlápává mezi blackem a hardcore a tyto styly ještě míchají s podstatnou dávkou heavymetalové melodičnosti. Na Splid dokonce najdeme i svěží poppunkové náznaky. Novinka, i přes svou trochu přehnanou, téměř hodinovou stopáž, uhání dopředu jako splašený kůň a nenechává moc prostoru pro výdech.

Už název Splid, v norštině svár, ledacos napovídá. Výsledné album je skutečným bojem mezi často protichůdnými styly a přístupy, které se střetávají nejen jako jednotlivé songy, přičemž každý je vlastně jiný a nezaměnitelný s ostatními. Děje se to ale i uvnitř skladeb samotných. Při tempech, které Kvelertak nasazují, je až podivuhodné množství poměrně dlouhých kusů – hned několik jich přesáhne šest minut, Delirium Tremens má dokonce přes osm minut. To je spousta prostoru na zlomy a zvraty, změny vokálu od čistého zpěvu po maniakální řev, od melodické pasáže, po hrubý úsek. Přece jen, melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která prakticky nemá slabých míst.

A je to trochu překvapení. Jako by Kvelertak ožili. Ještě eklektičtější, ale kupodivu přístupnější forma – až si jeden říká, že tu vzniká norská konkurence pro švédský popmetalový fenomén Ghost – jim svědčí. Vždycky je tu riziko, že o část původní fanouškovské základny přijdou, to rozhodně. Ale málokdy je album plné tak obžerné radosti z toho, že je možné hudbu dělat zase trochu jinak. To nadšení, které předchozí Nattesferd scházelo.

Info

Kvelertak – Splid (Rise, 2020)
web kapely

foto © Heiko Junge / NTB scanpix

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace