Články / Recenze

Studené války a další nepokoje

Studené války a další nepokoje

Petr Janiš | Články / Recenze | 27.04.2013

Moje studená válka je literární prvotinou (a hned bestsellerem) slovenského spisovatele Reného Bendy. Děj se odehrává ve dvou časových rovinách – v bratislavských kulisách Československa osmdesátých let a v New Yorku v průběhu atentátu na Světové obchodní centrum, rok 2001.

Hlavní postavou knihy je sedmnáctiletý Tomáš „Tomi“ Necker, jehož snem je dostat se do Ameriky a tam svobodně žít. Prozrazení identity při varování členů Jazzové sekce před zátahem StB ho donutí k dramatickému útěku do Rakouska. Tam však zjišťuje, že život na svobodě není tak jednoduchý, jak si představoval, přesto nakonec zakotví v Americe. Téměř po dvaceti letech strávených v New Yorku je svědkem teroristického útoku na Twin Towers a strach z dětství se znovu probouzí. Tentokráte to není strach o sebe sama, ale obavy o život svých dětí. Před možnou hrozbou opět utíká zpět do Evropy, do svobodné Prahy, kde ho čeká konfrontace s minulostí.

Bendův román nejvíce upomíná na Pelcovo ... a bude hůř, v obou románech je hlavní postavou mladík, který se vyhraňuje vůči autoritám. Pelcův Olin nachází útočiště v prostředí undergroundu, Bendův Tomi se orientuje na kamaráda Majkyho, syna představitele křesťanského disentu. Rebelie vůči systému má v obou případech stejný důsledek – útěk za hranice ČSSR. Popis bratislavského prostředí a život obyvatel města zase připomínají Orwellův román 1984, podobně jako myšlenková schizofrenie obyvatel, kdy „nikdo nemohl nikomu říct, co si myslí, a tak jako tam musel držet hubu.“

Oproti retrospektivním seriálům a filmům uváděným v televizi Benda syrově a bez nostalgie popisuje tehdejší šedivou dobu a život „občanů“, kteří pro svůj klid žijí heslem „nevybočovat z davu“. Až neuvěřitelně živý je obraz totality, kde o školním i pracovním zařazením nerozhodují schopnosti, ale ti, kteří píší posudky a doporučení – „Za komančů stačila i maličkost a všechno se hned vyvíjelo jinak. Stačil nepatrný záznam a všechno se změnilo. Celá realita – jen kvůli nějakému řádku v osobním posudku. Ne vždycky, ale často. Ne hned. Ale pomalu a jistě – nikdy se na to nezapomnělo.“

Za hranicemi ovšem čeká setkání s byrokratickým procesem v utečeneckých táborech, vyplňování víz, žádostí o pobyt a dalších formulářů, což Tomi glosuje: „Vždycky jsem si myslel, že na Západě všechno funguje bez problémů, rychle, snadno a v pohodě.“ Útěk za hranice znamená začátek nového života, i opuštění všeho (rodiny, přátel a známého prostředí) s vědomím toho, že je to zřejmě napořád. Emigrace se stává životní zkouškou. V případě Bendova hrdiny jde hlavně o pocit zrady ze strany vlastního otce, který žije ve Vídni se svou novou rodinou a o syna se nepostará. „Odteď se musím spolehnout sám na sebe. Asi jsem v tu chvíli fakt dospěl nebo co. Jako bych za poslední měsíc prožil deset let a ne čtyři týdny.“

Román zaujme plastickým popisem doby a společnosti druhé poloviny 80. let, niterných pocitů sedmnáctiletého Tomiho, nejistoty spojené s emigrací, uvědomění si ztráty domova se vším, co to obnáší, a odhodlání žít v novém systému. Dramatický příběh s autobiografickými prvky o předčasném dospění mladíka, který dospívá k poznání, že důležité je i odpouštět.

Info

René Benda – Moje studená válka (Kvarta, 2012)
www.renebenda.sk

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace