Články / Reporty

Tech N9ne aneb žádný courák nepřišel

Tech N9ne aneb žádný courák nepřišel

Jakub Šíma | Články / Reporty | 26.11.2012

Koncert Tech N9ne u mě budil dvojí očekávání. Za prvé mě zajímalo, jak bude vypadat show člověka, který má slova energie, syrovost a úspěch napsané na čele. Další otázkou logicky bylo, nakolik už jeho fame dorazil i do Čech a hlavně, jestli si tady dokázal najít dostatek věrných neboli „technicians“. Tuzemské rapové koncerty totiž doplácí na fakt, že na lidi bez statutu legendy (rozuměj devadesátkový interpret) nebo rotace na MTV se u nás moc nechodí. Naštěstí se událost trefila do rozmachu horrorcore rapu, což znamenalo, že nakonec dorazil solidní počet diváků, i když to zároveň vyvolávalo obavy z věkové skladby, protože horrorcore je oblíbený především u lidí kolem dvacítky a níž.

Sodoma Gomora jako suppport nezklamali a rozhodně to byla dobrá volba. Kluci už ví, jak to na pódiu chodí, takže působí sebejistě a dostatečně suverénně. Nechyběli ani tradiční „zombie hypemani“ a poslední song Žižkovský bary podpořil James Cole. Chvilku po desáté vyběhl na pódium Krizz Kaliko, který dal první song sólově a nažhavil diváky na hlavního protagonistu, který se ukázal vzápětí. A na nic nečekal. Show odpálil ve velkém stylu hitovkama Mental Giant a I Am a Psycho. A úvodní půlhodina byla zběsilá. Lidi skandovali, skákali a Tech N9ne měl po každém tracku jazyk až u kolen. Jelikož však hráli bez DJe a tedy podle připraveného setu, nedostal ani chvilku navíc. Pauza mezi jednotlivými tracky nebyla nikdy delší než pár sekund, žádné řečičky a lidové mudrosloví, ale pořádný nářez na jeden zátah. Svou super rychlou flow ukázal v plné kráse a slova lítala vzduchem po desítkách. Pak si na chvíli vzal slovo Krizz Kaliko, jehož hlas, především jedna poloha, mi přijde naprosto skvělá. Působí jako kombinace Cee La a osmileté holčičky, která vyžrala halucinogenní krabičku staršího bratra. Škoda, že ji využívá poměrně málo. V druhé půlce vystoupení (avizované jako hodinové) jsem čekal nějaký ten courák ke všeobecnému zklidnění, ale tempo nepolevovalo a místo couráku probíhalo buď pěvecké hecování mezi hlavními aktéry anebo hra s publikem, které reagovalo velmi živě. Abych objasnil lichost obav z věku publika: mladší složení dokázalo to, čeho už je starší generace jen těžko schopná. Skákalo, křičelo, nadšeně aplaudovalo a nakonec se ještě pět minut po skončení neslo klubem sborové „Tech N9ne, Tech N9ne“. A překvapením největším a nejmilejším byla znalost textů, takže publikum doplňovalo rapery k jejich neskrývanému překvapení.

Na závěr Krizz Kaliko i Tech N9ne zajeli pár šestnáctek, každou z jiného tracku, čímž navnadili publikum na poslední plnohodnotný song. Ten však ke zklamání všech už nepřišel, nejspíše z technických důvodů (hrát bez DJe z cédéčka má svoje nevýhody). Přišla už jen děkovačka, v níž Tech N9ne zdůraznil, jaká to bylo skvělá show a že taková rozhodně není každá, a dal si záležet, aby jeho slova nevyzněla jako klišé. Celkově to byl strhující rapový koncert, jaký Praha letos ještě neviděla, a takřka hudebně-sportovní výkon, čehož důkazem budiž kompletně propocená košile hlavního aktéra.

Info

Tech N9ne (usa)
21. 11. 2012, Lucerna Music Bar, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace