waghiss666 | Články / Recenze | 03.11.2014
Rádiové hlavy to mají podobně jako Blur. Šušká se o šňůře, šušká se o studiu a nakonec je všechno úplně jinak. Zatímco Damon Albarn nahrál nejkrásnější desku letoška sám za sebe (byť s pomocí nepostradatelných), Thom Yorke poskládal „super-supergroup“ Atoms for Peace a splnil oba sliby už loni. Dal jsem si jejich AMOK i poslední The Kings of Limbs od Radiohead. Přestože je Yorke nepopiratelně geniální, nedám mu nic zadarmo, protože čeho je moc, toho je příliš. Aktuální sólovka?
Tomorrow’s Modern Box. Z BitTorrent za šest dolarů s celou deskou a klipem nebo klip a klipovka zdarma, vinyl deluxní a drahý. Za šest dní přes milion stažení. Deska, kterou nikdo nečekal a kterou zástupy intelektuálů i pseudointelektuálů automaticky a z principu adorovaly ještě před jejím vznikem. Další plochy. Stroje žvýkají donekonečna tentýž motiv a někdy vyplivnou život. Finále pokroku, syntetika plodí organičnost. Demoverze. Kolik šancí dáte, tolik vrstev se poodhalí, prý. Slepené kusy. První polovina funguje nejrychleji, emoce pulzují i díky klavíru a čtyřka The Mother Lode působí vyloženě vesele a rozverně (!). Pak už jedeme z kopce: moc prázdné, MOC dlouhé, moc krátké, moc…? Snad jsem nedal albu nekonečně šancí, ale zaslouží si je?
Už na AMOK jsme ob skladbu slyšeli dvojí recyklaci téhož, což leckdo díky funkčnosti obou pecek ani neodhalil, Drink Bez Ledu se ale fakt nedá pít. Moderní Balíky Zítřka nepůsobí jako předzvěst revoluce ani jako házení kuliček z nosních holubů o zeď studia prohnané analogovými efekty. Spíše dárek pro fans. A ti se desku naučí milovat obehráváním do zblbnutí, jako vždy. Vtipným paradoxem zůstává, že oproti Everyday Robots vrže EP chladným kovem a geniálně vystihující škatuli ‘empty club music‘ posouvá ještě dál, do ztracena a samoty. Jelikož se s nejortodoxnějšími z yorkeofilů znám osobně, z výprasku strach nemám, jedině bubenickou paličkou. Ta má švih, což Yorke zvládá maximálně rukama při křepčení s buřinkou. Ale pomohlo by zašpuntovat flašku plnou mozku, než nápady zvětrají? Nebo jsme to jenom nepochopili. Nebo není co?
Pošilháváme po refrénech v organičtějším podání, ze zvyku a abstinenčních příznaků. Kdo se zkoušel podivínům z Abingdonu byť jen na dosah přiblížit, uletěl do vzduchoprázdna, nebo spadl na držku. Jenže nikdy se neříká nikdy, aspoň ne nahlas. Třeba mistr z další moderní krabice vybalí Já, písnička 2007 a začnou se dít věci. Kdo potřebuje k zázrakům Vánoce? Postačí kapela. Prý.
Thom Yorke - Tomorrow’s Modern Box (self-released, 2014)
www.facebook.com/pages/Thom-Yorke/130516616993850
www.bundles.bittorrent.com/bundles/d0b4beba8efc4b46f6dba119b511a5b2d5cabc96168c0dc097ee9d514059ab63
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.