Petr Janiš | Články / Recenze | 22.12.2013
Karel Fořt emigroval z Československa v roce 1979. První léta emigrace strávil v Rakousku, od roku 1981 pak žil v Americe, převážně v New Yorku, kde spoluzakládal punkrockovou kapelu Iron Curtain. Po „revoluci“ se vrátil do Československa a v restituovaném pražském domě provozoval Klub v Jilské (byvší významné alternativní centrum). Prvním literárním počinem byl básnický text Děti českého království z roku 1991. Kniha Z New Yorku do pekla a zpět je jeho prozaickou prvotinou.
Z New Yorku do pekla a zpět je románem s autobiografickými prvky, ve kterém se autor věnuje období strávenému v New Yorku na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy propadl drogové závislosti, z čehož pramenily kriminální delikty a několikero zatčení.
East Village osmdesátých let. Drogy v ulicích jsou dostupné jako housky v krámě a český emigrant, který vyjel do světa podívat se na stranu „za oponou“ podléhá jejich domnělému účinku vidět „něco víc“. „Kdyby nebyly drogy, nebylo by ani náboženství. A kdyby nebylo náboženství, nebyla by civilizace. A nemyslím tím jen takový drogy jako hašiš nebo meskalin, ale všechny ty báječný chemikálie, co ti měněj vědomí, teda i chlast... Drogy ti prostě pootevřou škvíru, kterou můžeš vidět jinej svět, než na jakej seš zvyklej.“ Čím větší závislost, tím větší dávka. A přímá úměra platí i pro pořizovací cenu. Je jen otázkou času, kdy bude Fořtovo alter ego Čeko přistiženo při překročení zákona.
Po jedné nepodařené loupeži se Čeko dostává do vazební věznice Rikers. Je v místě, kde jedinou lidskou komoditou, jež má ještě nějakou hodnotu, je charakter člověka: „...nikdy nebonzuj. To ztratíš čest, a protože tady skoro nikdo nic nemá, je čest pomalu to jediný, co zbejvá. Čest a respekt. Je to to poslední a nesmíš to ztratit, jinak tě čeká buď kudla do břicha, nebo dlouhodobá segregace. Nebo taky obojí. Snitches get stiches.“ Pokud byl život v permanentním rauši zpodobněním ráje na zemi, pobyt ve vazební věznici se stává pomyslným očistcem, který je obýván pestrou směsicí kriminální(č)ků čekajících na soudní proces. Čeko nastalou situaci bere jako dobrovolné pokání – své dosavadní hříchy spáchané na svobodě chce bezpodmínečně odčinit. Samozřejmě se svým způsobem jedná o z nouze ctnost, protože na směšnou kauci v hodnotě 500 dolarů zkrátka nemá. Úctu si u spoluvězňů získává nejen odmítnutím finanční výpomoci od jednoho „kolegů v pruhovaném“, ale také schopností číst a psát. Pomoc s korekcí i tvorbou dopisů jej posouvá na společenském žebříčku vězeňské hierarchie.
Očista duše, která je zbavována všech pozemských „slastí a radostí“ – pozbytí drogové závislosti pomocí metadonové léčby je vystřídáno pomyslným peklem, které je situováno na newyorský ostrov Hart. Čeko se spolu s dalšími vězni stává součástí hrobařské skupiny, která má za úkol pochovávat mrtvé, o které nikdo nemá zájem (bezdomovci, feťáci, staří...). Finální zkouškou „znovuzrození čisté duše“ je kopání hrobů speciálních rozměrů – malých dětských rakví. Jak dlouho však bude člověk odolávat ďáblovu neustálému pokušení tam na druhé straně, na svobodě?
Text knihy, jenž je sám o sobě realisticky uvěřitelný, je doprovázen černobílými fotografiemi Pavla Sojky, které atmosféru na pomezí šedi a černě umocňují.
Karel Fořt - Z New Yorku do pekla a zpět (Torst, 2013)
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.