Pavla Slezáková | Články / Recenze | 11.05.2014
Závěr března otevřel brány budoucím duším, výlisku dívčího dua z Los Angeles Uh Huh Her. Jejich hudební dráha se na třetí odbočce stočila k inteligentnímu elektropopu s lehkým nádechem rocku.
Tříletá pauza od druhé desky, rockově laděné Nocturnes, byla vyplněná pouze akustickým EP, které ovšem neobsahovalo žádný nový materiál. Uh Huh Her potom lákali na materiál tanečního ražení a své sliby splnili, ne však doslova. Ke stylovému odklonu došlo, ale syrový taneční song na albu nenajdete. O náklonnost posluchače dvojice bojuje chytrými nástroji, jednoduše složitým obalem a inteligentním hudebním obsahem. Převážně minimalistické texty svádějí boj s tématy, jejichž hybnými silami jsou neustále omílaná láska, neúprosný čas nebo prostá lidská existence. Jejich elektronické cítění nabízí jak známé riffy, tak i neoposlouchané kombinace tónů. Harmonií odlehčený zpěv provází loudavými skladbami, naopak rychlejší, údernější skladby druhý hlas přitvrzuje.
Chemie mezi členkami Uh Huh Her je cítit v každé skladbě, otěže nad písněmi ovšem drží výraznější vokál Camily Grey, Leisha Hailey se spíše ztrácí v pozadí. Prvním singlem je impulzivní song Innocence, vybízející k návratu k naší nevinnosti, a symbolicky otevírá celou desku. Shiine odpaluje taneční náladou, nicméně potenciál skladby sráží vokály, zatímco Bullet, strategicky umístěná doprostřed desky, bystří pozornost předtím utlumenou pomalejšími baladami svěžím beatem. Coby nejdelší je obalená svižnými bicími, které se v ostatních písních objevují pomálu. Závěr pětačtyřicetiminutové nahrávky je v područí idealistické myšlenky o provázanosti dvou srdcí a slibu nezlomitelné lásky.
Rukopis skladeb nostalgicky připomene debutové album, zajímavými melodiemi zas nepředčí druhou, nejpovedenější desku. Future Souls nepřináší přelomové momenty, pohybuje se na klidné hladině, kde se nedá očekávat větší bouřka, přesto pojetí deseti skladeb nezklame. Celek je celistvý, působí především beztížnou atmosférou.
Uh Huh Her – Future Souls (Plaid Records, 2014)
http://www.uhhuhher.com
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.