Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 05.04.2018
Rodinné stříbro československého undergroundu, kapela Plastic People of The Universe, je fenoménem zhusta prozkoumaným ze všech stran. Obzvláště po loňské knižní monografii Jaroslava Riedela (Plastic People a český underground, Galén). Plastici z pochopitelných důvodů hráli i vydávali málo, objevit něco zbrusu nového, neslyšeného, je takřka nemožné. Je to i případ nahrávky Apokalyptickej pták, kterou taktéž vydalo nakladatelství lékařské literatury Galén. Přináší záznam koncertu z festivalu v Bojanovicích, který byl příčinou dlouhého věznění některých zúčastněných a de facto vyústil ve vlnu solidarity mezi inteligencí, jež vedla až ke vzniku Charty 77. CD je tak spíše než záznamem koncertu pomníkem a připomínkou momentu, který, aniž by to kdokoliv z tehdejších účastníků tušil, podstatnou měrou určil běh dalších událostí. A takto je potřeba ho i brát.
Vydavatelé odvedli dobrou práci, pokud jde o zvukovou kvalitu desky. Posun od vydání osmičky skladeb na desce Ach to státu hanobení (Globus Music, 2000) je značný, jakkoliv k dokonalosti má stále, vlivem okolností vzniku, poměrně daleko. Zvuk je „plastikovsky" rozvrzaný, hudební projev nedokonalý, ale zároveň silně hypnotický. Autentičnost hraje prim. Remaster poprvé vychází z původního pásku, nikoliv pouze z nekompletní kopie, i proto zůstal na desce poněkud nelogický přeryv ve skladbě Píseň brance, kdy se po chvilce ticha ozve dechovková mezihra vyplňující momenty, kdy v sále vypadl proud. Možná tady mohla ustoupit snaha o dokumentární věrnost posluchačskému zážitku. Tento moment totiž zbytečně ruší a nepřináší nic nového, bez kontextové informace v bookletu je navíc poněkud nepochopitelný.
Plastic People of the Universe byli v sedmdesátém šestém na vrcholu, album Apokalyptickej pták je jak hitové (Magické noci, Prší, prší, Eliášův oheň), tak přináší nový materiál, skladbu Phallus impudicus. Vydavatelství Galén se vytáhlo, i pokud jde o samotnou podobu artefaktu – střídmě pojatý digipack doplňuje hutný text Jaroslava Reidela a hlavně nemalé množství archivních fotografií, které jsou dost možná tím nejvzácnějším, co tohle vydání nabízí.
Plastic People of the Universe – Apokalyptickej pták (Galén, 2017)
web nakladatelství
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.