Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 05.04.2018
Rodinné stříbro československého undergroundu, kapela Plastic People of The Universe, je fenoménem zhusta prozkoumaným ze všech stran. Obzvláště po loňské knižní monografii Jaroslava Riedela (Plastic People a český underground, Galén). Plastici z pochopitelných důvodů hráli i vydávali málo, objevit něco zbrusu nového, neslyšeného, je takřka nemožné. Je to i případ nahrávky Apokalyptickej pták, kterou taktéž vydalo nakladatelství lékařské literatury Galén. Přináší záznam koncertu z festivalu v Bojanovicích, který byl příčinou dlouhého věznění některých zúčastněných a de facto vyústil ve vlnu solidarity mezi inteligencí, jež vedla až ke vzniku Charty 77. CD je tak spíše než záznamem koncertu pomníkem a připomínkou momentu, který, aniž by to kdokoliv z tehdejších účastníků tušil, podstatnou měrou určil běh dalších událostí. A takto je potřeba ho i brát.
Vydavatelé odvedli dobrou práci, pokud jde o zvukovou kvalitu desky. Posun od vydání osmičky skladeb na desce Ach to státu hanobení (Globus Music, 2000) je značný, jakkoliv k dokonalosti má stále, vlivem okolností vzniku, poměrně daleko. Zvuk je „plastikovsky" rozvrzaný, hudební projev nedokonalý, ale zároveň silně hypnotický. Autentičnost hraje prim. Remaster poprvé vychází z původního pásku, nikoliv pouze z nekompletní kopie, i proto zůstal na desce poněkud nelogický přeryv ve skladbě Píseň brance, kdy se po chvilce ticha ozve dechovková mezihra vyplňující momenty, kdy v sále vypadl proud. Možná tady mohla ustoupit snaha o dokumentární věrnost posluchačskému zážitku. Tento moment totiž zbytečně ruší a nepřináší nic nového, bez kontextové informace v bookletu je navíc poněkud nepochopitelný.
Plastic People of the Universe byli v sedmdesátém šestém na vrcholu, album Apokalyptickej pták je jak hitové (Magické noci, Prší, prší, Eliášův oheň), tak přináší nový materiál, skladbu Phallus impudicus. Vydavatelství Galén se vytáhlo, i pokud jde o samotnou podobu artefaktu – střídmě pojatý digipack doplňuje hutný text Jaroslava Reidela a hlavně nemalé množství archivních fotografií, které jsou dost možná tím nejvzácnějším, co tohle vydání nabízí.
Plastic People of the Universe – Apokalyptickej pták (Galén, 2017)
web nakladatelství
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.