Jakub Lobl | Články / Recenze | 18.12.2017
Americký multiinstrumentalista Beck je znám svým chameleónským přístupem k hudbě a na své třinácté studiovce se opět pěkně vybarvil. A to doslova. Album s příznačným názvem Colors začal dávat dohromady společně s producentem Gregem Kurstinem už v roce 2013, a tak jsme měli možnost slyšet některé skladby ještě před jeho vydáním. Většina skladeb evokuje sound osmdesátkových kapel a zároveň v nich můžeme najít různé prvky Beckovy předchozí tvorby. Podobnost lze nalézt především s funkově laděnou Midnite Vultures, na které je Beckův hlas rozdováděnější než kdy jindy, a také s Modern Guilt, která disponuje podobnou dynamikou.
Colors otevírá titulní skladba a dává tušit, že tentokrát se bude tančit; tracku dominuje Panova flétna a modulované hlasy, eurodisco je na dosah. V následující Seventh Heaven si vzpomeneme na nejlepší léta The Cure a v I´m So Free se zase garážově řeže do kytar. V Dear Life Beck navodí chvíle rozjímání, když refrén „Dear Life, I'm holding on/ How long must I wait before the thrill is gone?“ s typickým využitím halového efektu připomene Sunday Sun z desky Sea Change. No Distraction zní jako The Police a skladba Dreams pak poslouží jako soundtrack do auta při dlouhých vyjížďkách („Streets are running on the brink/ They say that we’ve got nothing/ But a dollar for a life of sin“). A v trapové Wow se vaše auto promění v lowrider.
A máme tu večer a s ním i vrchol alba, barvitá a hravá Up All Night je ideální na rozjezd každé pořádné párty: „Keep on moving/ Don't wait for nothing now.“ Tato skladba vystihuje koncept i náladu celé desky a umocňuje to videoklipem, v němž holka vtrhne na mejdan, aby zachránila svého kluka, který přebral. Závěr nechá pro změnu vzpomenout na Coldplay v písních Square One a Fix Me, romantické ploužáky.
V porovnání s předchozí, melancholicky laděnou nahrávkou Morning Phase je zřejmé, že Beck překonal deprese a zdravotní komplikace a užívá si života. Písně o jeho krásách naznačují, že Beck chytil druhou mízu a vrací se do svých mladých let, ani na chvíli nenudí a strhává optimistickými texty a energickým soundem. Colors si tak mohou vychutnat nejenom Beckovi fanoušci, ale i mnohem širší publikum.
Beck – Colors (Capitol, 2017)
www.beck.com
Richard Michalik, Veronika Vagačová 30.01.2025
Po silnom debute, za ktorý si Vojtik vyslúžil ocenenie RadioHead Awards, šlo očakávať čokoľvek. Jeho odvaha a talent ukazovali hneď viacerými možnými smermi.
Štěpán Šanda 28.01.2025
Procházka výstavou v podobě něčeho blízkého počítačové hře může dobře připomínat pandemickou osamělost. Kid A Mnesia Exhibition.
Michal Pařízek 28.01.2025
Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.
Radim Kopáč 27.01.2025
Punk ladies made in ČSSR určitě musely být. Možná ne tak výrazné jako holky z Dybbuku, možná netvořily celou sestavu, ale každopádně tady měly své místo. Na pódiu i pod…
Veronika Vagačová 22.01.2025
Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.
Jiří V. Matýsek 21.01.2025
Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.
3DDI3 01.01.2025
Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.