Black Breath: nerozumím metalu, lhali jste mi!

Pevnost Josefov, 66°C, hell-on-earth. Daleká setkání blízkých si soudruhů. Romantika je novým SEXY, naopak to nefunguje. Propotím se monotónností smrtonosnosti, vytrhne mě džínový thrash. Lehce pivní, těžce srdečný. První dílek skládačky.

Ocelové srdce republiky, 25°C, mediocre clouds. Na lajně Ostrovy-Ostrava visí jen bzučení. Zabíjím ticho na telefonu, když blikne nová zpráva, z daleka. Písmenko po písmenku, vstříc tragickému zjištění: nerozumím metalu, lhali jste mi! Jenže nevědomost neodmlouvá. Status update, please?

Fuckinglittletown, 17°C, heavy rain. V báglu je svačina a suvenýr. Nic míň. Deštník ať chcípne doma! K pochodu šouráním voní tabák, spouštím nové Black Breath ‘a budem dúfať, že kým doznie posledné kilo na albume, tak tento obmedzený výlev dopíšem.‘ Čas letí. Učím se znovu psát, propojit dálnici z uší odbočkou okolo mozku přes srdce směr prsty.

Bolí to. Pomaleji než dřív, otroci letos okusí táhlejší metodiku. Zvolna otáčíme ozubeným kolem, než povolí rez a začne stříkat krev. Pardon, spletl jsem si plátek… Zaslechnu podobné uctívání model, jako na poslední All Pigs Must Die (obal je parádní!), tzn. když navážete na atypickou figuru a tradiční prvek necháte na jindy. Vždyť jen stop ubylo a natáhly se - rozvrzaná pružina okolo prvoplánového rubaniska. V rámci ustupující vlny hardcore-thrashe něco jako Trap Them (Kurt nesmí chybět). A v seattleských flanelkách. Už jsem přestal počítat, vracím se zpátky k Pleasure, Pain Disease – nejako som to neodhadol.

S každým dalším poslechem si užívám to zpomalení. Už chápu, jaké to je, když do bum-čvach narvete dvojšlapku, jak se tam sedí, jak se to tříská, jaké je to blaho.
(MARKU?!)
Vykoupat v patosu z dob, kdy vám všem chutnal, kdy zvuk byl jenom jeden, a to špatný, kdy Hammet ještě neměl iPhone… pár riffů tu zní jako z metalické SD karty. Čisté vydrží chvilku, dost nato, aby si člověk posteskl nad současnem. Jestli budou noví Slayer průser, já vím, kam uhnout. Tahle deska je jiná, je skvělá a je důkazem, že Black Breath by příští Brutal ustáli. Nebo spíš rozdupali. A klidně při poledním pařáku, hned zkraje, kdy je dech nejčernější a sestry jsou… sestra je…

Neverwhere, 0°C, shining.
Otrokem vlastní dychtivosti, znovu a nepoučený. Nastane den, a budu tancovat na troskách vašich těl. Nemáte co ztratit? Čistá nenávist!