Čavalenky – Čekáreň

V aktuálním, únorovém Full Moonu, v tzv. slovenském čísle jsme mimo jiné přinesli rozhovor s rapperem Rudou Danihelem neboli Čavalenkym. Bylo to jedno z nejpohodovějších a nejuvolněnějších interview v historii magazínu, a oč byla domluva složitější, o to jednodušší to nakonec mělo průběh. Rozhovor nazvaný Ludé ščá od smíchu vedl Jakub Šíma, kterému Čavalenky rovněž… odvyprávěl – nejsme si jistí, jak to nazvat, pro podobnou performance ještě není termín – povídku, která už se do tištěného čísla nedostala. Pro lepší kontext je zde uvádíme v plném znění a pozor – stejně jako rozhovor i sama povídka je pro zachování autenticity v záhoráckém dialektu, který se pohybuje na pomezí slovenštiny, moravských nářečí a češtiny. Teď už má slovo Čavalenky:

Nejdem pres mrtvole, aby si někdo pustil moju skladbu, o to mi nejde. Já su spíš takový terapeut. Ale rap tě dokáže dostat i do šílenstva. Stalo sami to párkrát, že mňa nenechal text spat. Prostě sem to musil dokončit, vymýšlal sem si nějaký príběh. Lebo něvěnuju sa už iba rapu a rapovým textom. Všetko sa to děje v rámci slov, ale není to len rap. Začal som napríklad robit literapptúru a sú to vtipné storky. Som sa tak rozhodl, protože ty texty sú takové drsné, protože život je drsný a nechci zesměšňovat něco, co je dúležité. Proto som sa rozhodel robit to z druhé strany mince, protože mňa sa dějú strašné píčoviny, nad kterými sa rozum pozastavuje a začal som robit vtipné historky, která vyprávám po koncertě do mikrofonu bez beatu a ludé ščá od smíchu. Tak su rád, že sa někdo zabáví nad tím, jaký som trúba. Ti tady múžu zahaluzit, že se múžeš z teho zapálit jointa a zasmiat. Klidně ti dám nějakú povídku. Menuje sa to Čekáreň.

Čekáreň
Stačí se podívat len na to, co sa děje okolo
Lóve bokem, které platia dovolenky doktorom
Čekací doba pro tych, co nemajú lóve, hotovo
Klopání zakázané, no sme tu jak pro koho
Vedla mňa týpek, který došel tri hodiny zpátky
Došel tak skoro, otvírá mu nadrbaný vrátný
Na lačný žaludek si má jít doplnit vápník
Došel sem jak prvý, no predběhli ho už pátí
Čekáreň je místo, kde si čas krátíš
Luštěním sudoku, mám pocit, že sa už zblázním
A další mňa predběhol doktorúv známý
Cez dvera čuju, opatrně sa sklání
Od nudy si čítám letáky chorob
Hotový horor, žena neveděla, měla porod
Krátěním volného času, študuju prvú pomoc
O co, že sa u ťa skor, než by doktor došel pomoct
Čekáreň plná, jak keby to má být hotel
Malé děcko kričí, mami pojď mi utrít sopel
Tetka zo snu do mňa cez hodinu žďurá loktem
Tlačí mňa bokem, cítím sa jak její postel
Malé děcko si běhá hore dole
Žena, co s ním došla radši poví: není moje
Začínám být vzteklá, ojej
Sedaška klúže jak olej
Z dlúhého sedění mi začínají bolesti kolen
Oproti mně stále někdo smrká
Smrká tak, že absolutně neví smrkat
Místo kapesníku rukáv
Hnusné je se naň ho kúkat
Hotové muka
Na rameni cudzí ruka
Prosím vás pane doktor, už otevrete dvera
Lebo prísahám bohu, z někoho si spravím kebab
Moč mi chce vyletět z těla
Záchod sa použít nedá
Od šesti od rána na něm sedí nějaký děda
A ve chvíli, keď myslím, že na mňa doktor zapomněl
Otevrú sa dvera a oni idú na oběd
Nic ani s pardónem, sto ludí na chodbě
Vzduch, co sa nedá dýchat, došli sme na pohreb
Už jich vidím, plné bruchy ledva idú
Něco cez hodinu, nevím asi žrali rybu
Mama mi píše zprávy, Rudy eště chvílu vydrž
Eště máš hodně věcí, které musíš dneska stihnút
Hotovo, konec, už su s nervama v koncoch
Páčim dvera, ze kterýma sedí náš pan doktor
Vážně nerad otravuju, ale su tu proto
Buďte taký dobrý a potvrďte mi prosím toto
Odborným výrazem sa kuká na papíre
které mi takýmto tempem potvrdí za týden
Chytá sa za brýle
A jak som došel do ňútra, tak sem išel zpátky ven
A proč? Protože čekání v čekárni je horší než být na samotké
Vážený pan Danihel, dlužíte lóve na zdravotke