Martin Řezníček | Články / Reporty | 31.10.2016
Slovenští Korben Dallas jezdí do Česka poměrně často, naposledy zahráli v rámci projektu David Koller & Friends v Hluboké nad Vltavou a mihli se i na oslavě nedožitých 80. narozenin Václava Havala na Václavském náměstí. Do pražského Paláce Akropolis si pozvali nezvyklého hosta – dívčí sbor Cambiar la Músika, taktéž ze Slovenska.
Osmnáct pěvkyň s věnci ve vlasech, oděných do bílých sukní a červených a žlutých trik, dokázalo na třicet minut publikum plně zaujmout směsicí tradičních slovenských, ale i moldavských a indonéských melodií. Jejich originální značkou je kombinace ženskosti a neobvykle expresivních prvků, což se projevilo především v písní s energickou choreografii připomínající haku (maorský bojový tanec).
„A búšia, búšia a búšia…,” nastoupila s písní Pokušenia trojice mužů v černém. (Sboristky se mezitím rozpustily v publiku, aby sledovaly jejich koncert.) A kapela do nástrojů chvílemi opravdu bušila, např. v mezihře Bolo nebolo, div že neopadávala omítka. Stejně silný zážitek přinesl i cover Chci zas v tobě spát, v níž frontman Juraj Benetin předvedl celý svůj rozsah, nebo velkolepý Sen, zazpívaný s Anetou Langerovou. Mistrovství Korben Dallas se ale stejnou měrou projevilo v niternějších baladách, příkladem budiž láskyplně zazpívané skladby Ľahká či Otec, při nichž nejednomu fanouškovi přeběhl mráz po zádech a okouzlený výraz po tváři.
Ne vždy se sluší komentovat hudebníkovo vzezření. Avšak při pohledu na frontmanovy dva metry, silné paže a býčí šíji, které se s mohutným hlubokým hlasem spojují v působivý obraz něžného dřevorubce, se tomu člověk neubrání. Juraj Benetin navíc si získával sympatie svými glosami: „Tuto píseň jsme měli na setlistu dlouho jako druhý přídavek. Proto jsme ji taky víc jak rok a půl nehráli.“
Oproti studiových nahrávkám byly živé aranže chudší (pouze kytara, basa a bicí), tato nevýhoda byla ovšem bohatě kompenzována energií muzikantů a zesílením základního tria nástrojů. Vrcholem byla skladba Za sklom secvičená se sborem; kooperace poněkud okoukaná, na druhou stranu není tak časté, aby sboristky odzpívaly celou původně instrumentální předehru a figurovaly nejen jako melodický, ale i rytmický element.
Korben Dallas (sk), Cambiar la Música (sk)
29. 10. 2016, Palác Akropolis, Praha
foto © Lucie Levá (iREPORT)
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.