Jiří Fiedler | Články / Recenze | 02.01.2015
Bratislavská trojice Korben Dallas se vcelku rychle vyšvihla na přední příčky slovenských rádií. Debut Pekné cesty v podobě záznamu koncertu byl předzvěstí následného úspěchu Karnevalové vrany, která sice šla až příliš ve stopách prvotiny, ale potvrdila potenciál kapely. Chlapci nelenili a v říjnu letošního roku poslali do éteru další nahrávku s názvem Banská Bystrica, která plynule navazuje na Vranu.
Po první písni se může zdát, že se skupina od minula nikam neposunula, ale jakmile odezní, nálada se změní a je zřejmé, že přešlapování na místě se nekoná. Z nahrávky se začne uvolňovat čirá radost z hudby a lehkost alternativního výrazu. Má kytarový základ, ale není přespříliš zatěžkaná rockem. Minimalistické pojetí přechází v průběhu písní do vzájemné souhry akustiky, bicích a klavíru, která podtrhuje melancholickou atmosféru celku. Pomalé proudění podzimních tónů je vždy ve správnou chvíli prokládáno místy až úsměvnými songy, které album prosvětlují, a to nepůsobí tak depresivně. Naopak z něj dýchá přirozenost a emoční vyrovnanost. Jeden z překvapujících momentů přijde, když si Juraj Benetin, zpěvák a kytarista s charismatickým hlasem, začne s Janou Kirschner notovat anti-hit Spolu. Perkuse, rytmické tleskání a hlas, v půli se přidává kytara a scéna se rozjíždí až do plného souznění. Ke konci skladba až psychedelicky vydechne, tady je Kirschner jako doma, krásná ukázka gradace a vyvrcholení.
Poté následuje jedna z nejlepších písní. Na opačnom boku dává vědět, že hlavní textař skupiny a baskytarista Lukáš Fila nemá problém vymyslet verše, které i bez hudebního doprovodu rytmicky šlapou a přímo vybízejí k okamžitému zhudebnění. Osvobozující Musím pak odhodí nesmyslný tok myšlenek, které na člověka na každém kroku dorážejí, a uvede do ticha před bouří, které pak podvakráte rozpoutá přesně ten prchlivý výboj bicích a kytar, který napjatě očekáváte. Nakonec lidovka bez doprovodu, která teprve po několikátém poslechu přestává působit nepatřičně a stává se součástí díla, které věstí, že Korben Dallas zahodili ostych a soustředí se na nepodbízivou originalitu.
Korben Dallas – Banská Bystrica (Slnko Records, 2014)
www.korbenband.bandpage.com
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.