Články / Recenze

Coliseum a otěže noise rocku

Coliseum a otěže noise rocku

woko | Články / Recenze | 09.06.2015

OHODNOŤTE DESKU

Kdo by čekal, že pod Deathwish Inc. Coliseum přitvrdí, ten by čekal marně. Od stejnojmenného debutu z roku 2004 se skupina pod vedením Ryana Pattersona desku po desce vzdaluje punkovým kořenům a do svého zvuku stále více přimíchává prvky post-punku a goth rocku. Předloni si Ryan pozval k produkci nahrávky Sister Faith svého dlouholetého kamaráda J. Robbinse a výsledkem byl konzistentní materiál, na kterém se sice pořád víc pařilo, než milovalo, ale v náznacích bylo slyšet, v jakém světle se kapela vidí.

Anxiety’s Kiss je opět pod taktovkou J. Robbinse, který tentokrát z kentucké trojice dostal přesně to, čemu stavěl můstek u songu Love Under Will na Sister Faith. Deska začíná perkusivní baskytarou ve We Are the Water a s Pattersonovou kytarou připravuje osmdesátkový sound, který spolu s ostrými a údernými bicími uštědří ránu všem, kdo měli Coliseum spojené s metalem. Následující Course Correction dává vzpomenout na crustové momenty, a i když má baskytara stále hlavní slovo, zběsilejší tempo a Ryanův hluboký řvounský vokál dává naději těm, kteří u pilotního singlu nevěřícně vyhazovali ruce do vzduchu. S posluchačovými city si Coliseum zahrávají často. I když chtějí vést album v post-punkovějším duchu, Anxiety's Kiss hledá pevnou půdu pod nohama a není si ještě stoprocentně jisté. Drums & Amplifiers a hlavně Comedown jsou jamy, při kterých se dá tančit a které dávají najevo, že i v tom nejromantičtějším, nejčernějším srdci je kus punku.

Zlomovým bodem je Dark Light of Seduction, píseň o stinné stránce lásky a chtíče testuje vyzrálost posluchačů. Větší důraz na melodii a pomalejší, Ryanovým sametovým vokálem dobarvené pasáže jsou novou tváří Coliseum. Takhle bude s největší pravděpodobností znít jejich budoucnost. Sharp Fangs, Pale Flesh a Sunlight in a Snowstorm? Když goth rock přebral otěže noise rocku.

Info

Coliseum - Anxiety's Kiss (Deathwish Inc., 2015)
www.coliseum.bandcamp.com/album/anxietys-kiss

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace