Články / Recenze

Dělat to, co umělci dělají (The i.l.y’s)

Dělat to, co umělci dělají (The i.l.y’s)

Míša Černá | Články / Recenze | 16.09.2016

The i.l.y’s, tedy dvě třetiny Death Grips Zach Hill a Andy Morin, přichází po roce s novou deskou, která se od té první značně liší. Zatímco debut I’ve Always Been Good at True Love zní drobet jalověji, Scum with Boundaries představuje dynamickou otevřenou nahrávku s hravou elektronikou a šťavnatými noisovými pasážemi.

Úvodní track Disastrous Looks prolnutý zvukem synťáků, který se používá v děsivých částech filmů, jako by předznačoval něco strašidelného, ale to je klam. Následující Peace and Quiet připomíná Ty Segalla nebo Nine Inch Nails a Davida Bowieho, no a pak tu jsou písně jako Stop Yelling in the Museum, She’s a Genius nebo Roll Your Eyes, které mají tak živé vyznění, že by se daly považovat za veselé. Navíc album jako celek disponuje chytlavostí prosakující napříč tracklistem.


Doing Things That Artists Do už podle názvu satiricky vypráví o nelehkém údělu umělce („Feeling things that artists feel/ Never knowing what’s for real...“) a opět je oděná do rozpustilé melodie. Titulní Scum with Boundaries by – pomineme-li text – mohla zaznít ve filmu pro děti, Starts with a C Ends with a U pak působí se svými basy a trumpetami poněkud překvapivě v kontextu celého alba. Opravdu živočišným kusem je až I'm Gonna Have Sex, který působí syrově a tematicky přiléhavě.

Jedná se o velmi dobře stravitelnou záležitost, která oproti Death Grips oplývá odlehčenější atmosférou a jiným druhem energie. Nebere se tak vážně, není v ní cítit tolik úzkosti a naléhavých sdělení. Co se v ní najít dá, je ovšem stoprocentní živelnost a spontánnost, společná pro Death Grips i the i.l.y’s, jen je z opačného energetického pólu.

Info

The i.l.y’s - Scum with Boundaries (self-released, 2016)
www.soundcloud.com/deathgrips/sets/scum-with-boundaries

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Nádej prázdnych tiel (Vojtik)

Richard Michalik, Veronika Vagačová 30.01.2025

Po silnom debute, za ktorý si Vojtik vyslúžil ocenenie RadioHead Awards, šlo očakávať čokoľvek. Jeho odvaha a talent ukazovali hneď viacerými možnými smermi.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Cepín v hlavě (Kid A Mnesia)

Štěpán Šanda 28.01.2025

Procházka výstavou v podobě něčeho blízkého počítačové hře může dobře připomínat pandemickou osamělost. Kid A Mnesia Exhibition.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Poslední zvonění aneb Život Vernona Subutexe

Michal Pařízek 28.01.2025

Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: „Byly jsme holky a byly jsme trochu divné…“ aneb Holky v punku

Radim Kopáč 27.01.2025

Punk ladies made in ČSSR určitě musely být. Možná ne tak výrazné jako holky z Dybbuku, možná netvořily celou sestavu, ale každopádně tady měly své místo. Na pódiu i pod…

Trochu červené (Lelee)

Veronika Vagačová 22.01.2025

Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.

Mramory města, v pokojích mršin (Infamis Tenebre)

Jiří V. Matýsek 21.01.2025

Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.

Nový hlas v mé hlavě (Linkin Park)

3DDI3 01.01.2025

Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace