Jakub Šíma | Články | 25.10.2013
Earl Sweatshirt je vedle Tylera the Creatora a Frank Oceana další z výrazných postav kalifornských Odd Future. V šestnácti debutoval deskou plnou hororových scénářů, znásilnění a drog a okamžitě získal aureolu samorostlého vzoru mezi americkými teenagery, kterou ještě přiživil fakt, že znenadání zmizel. Vděčné pro milion nejrůznějších konspirací, které Earla postavily na piedestal enigmatičnosti. Ale bublina splaskla. Novináři vystopovali Earla na Samoe na vojenské škole, kam jej umístila matka, údajně nikoli po poslechu debutového alba svého synka, ale kvůli problémům s drogami a školou. Po návratu povyk ustal jen částečně, znovu se rozvířil kolem plánované desky. A to Earl Sweatshirt o popularitu zjevně nikdy nestál.
Těžko hledat příčiny změny v ostrovním exilu, ale pravdou je, že máme co dočinění s jiným Earlem než dříve. Za nejzjevnější ilustraci budiž považována videa Earl a Chum. V prvním z nich míchají s kolegy nebezpečně vyhlížející drogový koktejl a skejtují ulicemi LA. Lépe řečeno padají na hubu, dokud všichni neplivou krev. Zato Chum, singl z nové desky, je osobní zpověď na pianovém podkladu. Video je noir jak vyšitý, ale ničeho šokujícího se nedočkáme. Šestnáct není devatenáct a je to poznat na každém kroku. Zcela nově se Earl nebojí osobních rovin a zároveň se vyvaroval násilně šokujících momentů a perverzností. Jeho hlavní zbraní je lyrika. Hutná a chytlavá hra se slovy, nesamozřejmé aliterace a intertextualita. Vzájemná provázanost nutí k opakovaným poslechům, ostatně nemálo rýmů sugeruje několik možných vyznění. Na Doris, nové desce, nejsou dominantní témata, textová hutnost je činí zbytnými. Kvalitativní lyrický posun bije do očí, album neposkytuje návod k rozklíčování Earlovy osobnosti, ale absenci jednoznačnosti je třeba vzhledem k předchozím extempore považovat za pozitivum. Z oblaku marihuanového dýmu vykukují různorodé životní zkušenosti, paranoidní vize, ale i kritické reflexe, vše zůstává v rovině takřka nezúčastněného popisu. Earl není prorok ani spasitel, pouze vynikající lyrik s rodinnými problémy a bandou ujetých kamarádů.
Jeho projev je nevzrušeně nonšalantní, cynicky distingovaný a jen málokdy překročí 70 bpm. Pod ním duní zlověstné basy prokládané synťáky, ale dojde i na kytaru a piano. Refrény a pevná struktura jsou spíše výjimkou, pod produkcí je kromě Earlova aliasu randomblackdude podepsán Christian Rich a kanadští BADBADNOTGOOD v kousavě temné Hoarse, zatímco The Neptunes přispěli chytlavou melodií v Burgundy. Doris je album pevně usazené v undergroundu bez mainstreamových ambicí, Earl údajně systematicky odmítal všechny beaty, které měly rádiový potenciál. A stejně jako Tyler, jeho „starší bratr“, jak jej sám označuje, je mainstreamem jen těžko stravitelný. A dobře to ví. Někteří jsou zklamáni, že nevyužívá svůj potenciál, někomu může vadit monotónní přednes, jinému podobnost beatů. Větší část se však raduje ze skvělých textů, noirové atmosféry odvrácené strany L.A. a absence jediné podbízivé kudrlinky. Sweatshirt, nigga.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
redakce 04.11.2024
Nerada škatulkuju, nechávám se překvapit. Miluju chvíle, kdy hudba prochází každým koutkem mého bytí – v ten moment na žánru vůbec nezáleží, říká Nika a vybírá.
Mariia Smirnova 03.11.2024
V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.
3DDI3 03.11.2024
Druhý díl, v němž jsou postavami antropomorfizovaná zvířata, jejichž druh odráž osobnost a typ postavy, není jen Zootropolis pro dospělé, ale přemýšlivou detektivkou se silným sociálním přesahem.
Michal Pařízek 01.11.2024
Día de muertos, Dušičky, Halloween, všechno jedno. Dneska vyšla nová deska The Cure. Zajímalo by mě, zda to bylo plánované, nebo to tak prostě dopadlo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
redakce 30.10.2024
Playlist vytvořený jedenácti hráči orchestru, to jsme tu ještě neměli. A páteční koncert bude taky výjimečný, zve Karel Ančerl.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?