Články / Sloupky/Blogy

Hudební žebříčky FMzine (III.)

Hudební žebříčky FMzine (III.)

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 04.01.2014

Výroční žebříčky potřetí, zasloužilí pardálové, hudební pojmy, vzpomínky na hudbu nedávno minulou i výhledy na to, co nás čeká, a na to, co nás mine, jen pokud budeme chtít, všechno tu najdete... A možná i něco víc. Třetí díl naposledy šmátrá v redakci Full Moon Zinu, příště už se podíváme na film a oslovíme lidi zvenku.


David Loch
redaktor, korektor, praktik

Album
...Like Clockwork - Queen of the Stone Age
Poslední placka pouštních kojotů sekla do současného mainstreamu jako žádná jiná. V éře instantních ikon, které se rozpustí po jednom šlehu lžičkou, představili Josh Homme a spol. precizně vyleštěné album, pod jehož kapotou tepe ambicióznost nejméně na další dva roky dopředu. Leštit sice opět pomáhala i řádka hostů, to ale neznamená, že by QOTSA dávali od ...Like Clockwork ruce pryč. Jejich tvorba tím naopak povýšila a rozšířila vlastní hranice.

Sleeper - Ty Segall
Ty Segall také rozšiřoval. Nikoli však po stránce nástrojové - vystačil si jen s kytarou a sem tam bicí sestavou -, ale po stránce výrazové. Od roku 2008 je z něj pravý hudební workoholik. Akustické album, které vypustil letos, nicméně vybočuje z jeho dosavadní produkce intenzitou sdělení. Sleeper jde brát jako nedatovaný list z dětského deníku. Ty Segall se vyrovnává s otcem, matkou a po stránce formální navazuje na neučesané nahrávky Neila Younga. Album, které je i přes Ty Segallovu osobní zapuštěnost přístupné komukoli dalšímu.


Song
Nick Cave and The Bad Seeds - Push the Sky Away
Epické zakončení alba, na něž nestačí slovo „fajn“. Čtyřminutový návrat nokturna. Chladnou dlažbu polozbořeného kostela ozářilo měsíční světlo pronikající skrze vitráže. Čas potřebuje odpočinek. Neurčité povědomí o prostoru, tklivé tahy mračných smyčců na obloze a hmatatelná nicota. Než ji pustíte, tak si zkontrolujte tep, protože tahle ho dokáže skartovat...

Kapela
Speedy Ortiz - Američtí Speedy Ortiz navazují na alternativní školu bostonských Pixies, a přitom nenačicháte papoušky. Album Major Arcana skromně mísí hrubé kytary a měkký vokál Sadie Dupuis, což nakopává. Jestli učila své žáky na dětských táborech to, čeho se dopouští na novince, pak čekejme nové Kim Gordonové nebo Dealové.

Koncert / festival
New Model Army v Lucerně - Nepřenositelná atmosféra. Takhle nějak se podmaňuje publikum, říkal jsem si při akustickém rytmu skladby Knievel. Kapela ve formě.

Soundtrack
Man of Steel - Hans Zimmer
Oz the Great and Powerful - Danny Elfman

Cože, Temný rytíř letos nevyšel? Tak aspoň toho Supermana. Jméno Hanse Zimmera znají i lidé, pro které je filmová hudba něco jako Moulin Rouge, ne, až z toho jednoho zamrazí. Zimmer „indie“ nálepku rozhodně nemá, zato umí i slabší chvilky. Danny „elfí muž“ Elfman! Na rozdíl od Zimmera nejsou Elfmanovy orchestrální výjevy zrovna nejakčnější, ale temné poutě do jiných kýčovitých světů ještě zvládá. Tihle dva jsou jistotou, ač zmíněné soundtracky nepřekračují jejich dřívější práci.

Voser roku
Na politiku jsme malí páni, meruny už nemilujeme, hokejky - ukáže olympiáda v Soči. Z lehčího soudku se vybavuje incident Leo Beránka na předávání anticen Zlatý David. Všichni vědí. Kdo neví a chce vědět, ať si pustí. Kdo si nepustí, zachrání prales.

Requiescat in pace: Pavel Bobek, Lou Reed, Filip Topol...

Hudebně znudili MGMT, ale furt lepší než další kolo remixů Michala Davida nebo Abba Stars.

Módní doplněk / drink
Flanelová košile. Může se obvázat kolem pasu, a to je fér.


Wagghis
redaktor, divoký pes

Album hosté
The Dillinger Escape Plan – One of Us Is The Killer
Manifest dokonalosti v rámci IDGAF přístupu obhájený naživo jak jinak, než se ctí. První místo.

Nine Inch Nails – Hesitation Marks
Náležitě zklidněný, všemi vytoužený návrat v pokročilém věku. Reznor neumí dělat špatnou hudbu!

Melt Banana – Fetch
Někdy se vyplatí zapomenout, pak má ten šok sílu tsunami a chutná jako syrová ryba v banánové slupce. Šílenství!

Album domácí
Jakub Tichý – Nic ze života
Víc než jen folk a něco ze života. Ani Hank Moody by nenahrál tak skvělou desku, ani kdyby RZA produkoval. Letošní lokální překvápko.

Kittchen – Radio
Kuchař vykoukl dveřmi z kuchyně a ven se line žluklý olej, shnilá zelenina a připálené maso. Přejídat se je zdravé.

Vladimir 518 – Idiot
Architekt Idiot sesedl z trůnu, aby stíhal ziliony aktivit, mezitím vydal učebnici CZ hip hopu i pro další generace a posadil se zpátky. S korunou a žezlem.


Song
Queen of the Stone Age – Keep Your Eyes Peeled
Feeling rozhoupe a atmosféra zhasne světla. Nádhera.

Lady GaGa – Aplause
Asi nejenergičtější středoproudý POPík, jako obvykle stupidně otextovaný, ale zazpívaný na nejvyšší úrovni. Poslouchat, nekoukat!

ΛRCHETYPE – Snake Oil
Nejupřímnější zhudebnění nepopsatelné agrese a nasrané energie v rámci zatuchlého moderního žánru. Tohle nejde vypnout.

Kapela
Retox - Můj nejoblíbenější Justin v kapele se vším všudy. Druhé album, živáky, dokument, rozhovory, biografie… všechno mě to baví.

Nails - ZLO!

As Gideon Weeps - Oblíbené označení „pokračovatel the pApEr cHaSe“ není urážka, věk kluka, co za tímhle stojí, je šokující a album bolavá krása.

Koncert / festival
Iggy & The Stooges - Legendy se nevrací, legendy neodcházejí, legendy umí.

Every Time I Die - Propocený rokenrol hrozně nahlas, špinavé fousy, osahání hrdinů. Celý koncert jsem nezavřel hubu.

Neurosis - Opak loňského živáku Converge, přitom to samé. V klubu, co nesnáším za ničení hudebního dojmu, nakonec DOKONALÝ zvuk, ani slovo, půldruhou hodinu temnoty skončila Locust Star a von Tillem urvané struny. Všechny naráz!

Soundtrack
Letos jsem si filmy do iPodu nestrkal, výjimkou byl Tarantinův western. Morricone i RAP, proč ne?

Voser roku
Rozpady: Letos skončili The Chariot, My Funeral a Lostprophets. Chápu je všechny, jen mě mrzí, že jedny už nezažiju a další nedodělají album. Nejvíc mě ale bolí rozpad skupiny SOIDA.

Enter Shikari - Rat Race: Pohřbení kapely, co jsem dost dlouho miloval.

Chystaná evoluce Full Moonu: Zvyknul jsem si na tlustý čtverec, velkých áčtverek jsou plné trafiky, achjo.

Módní doplněk / drink
Cigáro, protože každý chceme znít jako Lanegan. Marlbora a velbloudi.

Kafe - Grohlova posedlost FRESH POTS!!! se mi stala životním krédem. S cukrem a mlíkem, díky.


Tomáš Tkáč
hloubkový redaktor; Only the White Keys, Ayala Valva, Hodina mezi psem a vlkem

Album
Teho Teardo & Blixa Bargeld - Still Smiling
Noisový velikán na stará kolena experimentuje se světovými jazyky, ve kterých dokáže být perverzní i něžný. Dokonale zvládnutá instrumentace, která sahá od tklivých smyčců až po plochy jako vystřižené z Einstürzende Neubauten. Celé mé okolí tuto desku totálně a vytrvale ignorovalo, takže ji dávám natruc rovnou na první místo. Are you happy to see me or is that a gun in your pocket?

Burial – Rival Dealer
I když mě jeho novinka hudebně za srdce až tolik nechytla, stejně je pro mě tenhle release událost. Baví mě techno i popiny a hlavně miluju ty pohádky, co se vždycky šíří okolo. A ta sms, co poslal Hobbsový, je vyloženě vánoční.

Forest Swords - Engravings
Koláže prvoplánově nesourodých zvuků pod jeho rukama vytváří fantaskní svět zmutované elektroniky deštného pralesa. Skvělé nápady, dokonalá produkce. Není co dodat.


Song
James Blake – Retrograde
Miluju nejvíc. Zapeklitá vokální smyčka, úžasný nájezd a pak čistá blakeovská depka. Celý jeho album si v kuse většinou nedám, ale z tohohle si sedám na prdel. You're on your own.

Douglas Dare – Lungful
Dokonalost. Méně je někdy více, že jo; nejjednodušší klavírní part na téhle desce a stejně je nejgeniálnější. Stagnace na jednom akordu, sborový tleskání na druhou dobu. Je to blues, gospel a zaříkávaní zároveň. Podpořeno unikátním hlasem a chladnou minimalistickou elektronikou, jak se v Anglii sluší a patří. Skladba, kterou bych chtěl napsat sám, a vím, že i přes její jednoduchost na to nemám.

Mount Kimbie – Made to Stray (DJ Koze remix)
Ostuda, co? Ale chtěl jsem je tu nějak zvěčnit, jelikož mi jejich letošní LP celkem najelo, byť na topku to není. Už tak výborný track posunula německá legenda o dvě třídy výš. Dost minimalistický, ale tak to mám rád. Melancholický beat, ofina do očí a čoudy.

Kapela
These New Puritans - Během pěti let od syrového rocku k reichovským přesahům až po dechové kakofonie. Letos vyměnili kytary za fagot a začali skládat tak trochu soudobou vážnou hudbu. I když Jakub Hošek tvrdí, že Puritáni smrdí, většina hudební obce si Field of Reeds pochvaluje a tak to má být.

Savages - Hrozně moc holkám fandím. Silence Yourself je jeden z nejsilnějších debutů, které jsem za poslední roky slyšel. Věřím jim všechno, od zvuku po image, a myslím, že to berou sakra vážně. Hrozně moc chci k nim do kapely, jen nevim, jak na to.

Ayala Valva - Jediný koncert a rovnou katarze roku. Dík za ni. A taky v tom hraju, že jo.

Koncert / festival
Einstein on the Beach v Muziektheater v Amsterdamu v podání Philip Glass Ensemble. Pravděpodobně jediná životní šance vidět to naživo, takže jsem rád.

V podstatě všechny akce, co jsem dělali s Hodinou mezi psem a vlkem. Divná hudba, divní lidi, spoustu vaření, prázdný kapsy a kruhy pod očima. Vůbec nevím, proč to dělám a tenhle rok mi to teda taky neprozradil, ale bylo to fajn. Skadne Krek, SVIN, Mombu, Antler, Superego Kid, Cam Deas a spousta dalších, stačí si vybrat. Čímž se dostávám k faktu, že jediný koncerty, na který chodím, jsou ty naše.

A guilty pleasure na konec: The xx v Lucerně.

Soundtrack
Všechno, co mi přes rok ve sluchátkách domalovávalo příběhy k asfaltu pod nohama.

Voser roku
Plíseň na oknech, deprese, Vánoční trhy v Brně.

Módní doplněk / drink
Peněženka, která je dostatečně tenká, aby vzadu u kalhot nedělala nádorovou bulku. Černý trika s dobrým střihem. Zvonkohra.


Zdeněk Malinský
redaktor, publicista, nádražák

Album
Russian Circles – Memorial
Po úkroku stranou s minulým albem Empros je to návrat zpět na cestu a o pár kroků kupředu i rozšíření žánrů, odkud čerpají. Obávám se přespříštího alba, protože dál už moc není kam a na vydávání stále stejných desek jsou tu AC/DC, Mike Oldfield...

Houpací koně – Everest
Znám je skoro od začátku, mám pár jejich alb a kdysi je viděl v RC Banán v Žatci, ale nijak mě to neoslovovalo. Proto nebo přesto se mi jejich aktuální album líbí tuze moc. Vyšlo u nás letos něco lepšího?

Bára Zmeková – Ještě kousek
Nehraje si na žádné velké umění, skládání i hraní ji baví. Mám pár výhrad / připomínek hudebních, textových i zvukových, ale velice příjemně se to poslouchá, má to atmosféru a duši. Takové jemné pohlazení. Škoda, že jsem nestihl křest. PS: Máte-li elektrostaty (repro nebo sluchátka) dostaví se menší wau efekt.

Song
Russian Circles – Lebaron
O tomhle si může James Hetfield nechat leda tak zdát.

Houpací koně – Deckard
Kdo nežije v Sudetech, ani Ústí a okolí, nikdy nepochopí úplně. To platí o celé nové houpací desce.


Kapela
Kromě těch, co jsem jmenoval v Album, Song a Koncert bych sem přidal Vladivojnu La Chia, která se mi jinde do trojky nevešla. Výborné koncerty s kapelou i sólo, letos dvě alba (řadové + hudba k divadelním inscenacím) a z nich se pár „hitů“ slušně umisťovalo ve Velké sedmě Rádia 1.

Koncert / festival
The Young Gods (13.12.2013, KZ Orfeus Kadaň) - Důkaz, že i přes 20 let stará hudba je modernější a aktuálnější než většina té současné.

Qemists (31.12.2013, Rock for Church(ill) Vroutek) - Vynikající zvuk, masírující basy, hypnotická světla, skvělý zpěvák, pocit jiné dimenze. I s odstupem jedno z nej venkovních vystoupení, co jsem kdy viděl.

Chelsea Wolfe + Russian Circles (12.10.2013, MeetFactory Praha) - I když se mi minulý koncert v Matrixu líbil zvukově víc, hudebně (díky Memorial) zase tento. Russian Circles si nikdy nenechám ujít.

Soundtrack
Letos nula. Jinak: Peter Gabriel – Passion, Twin Peaks, Pulp Fiction, Judgement Night, Singles Spawn.

Voser roku
Hudba: Nová deska Nine Inch Nails, události kolem Slavíka, TV Šlágr & Co.

Kultura: Ministerstvo kultury vs. ředitel Národního divadla a obdobně s Národní galerií.

Pak ještě tradičně a dlouhodobě: cOSA Nostra a výpalné, nabídka hudby a kultury na většině rádií a televizí, žel včetně veřejnoprávních. ČT Art byl příslibem, ale nejvíc asi vyděsil vedení ČT, takže zase pomalinku ruší, stahuje, omezuje...

Dlouhodobě: Vyžírači dotací a grantů – solárníci, bionaftaři, nositelé a vykonavatelé dobra = mnohá různá občanská sdružení zabývající se lidskými právy, právy menšin, ekologismem atp. Žel vidíme pak hlavně ty výsledky, lépe řečeno následky.

Módní doplněk / drink
Spotify a další podobné služby konečně i u nás. Můžete poslouchat (téměř) cokoli a zdarma nebo si za vyšší kvalitu a off-line připlatíte. Nechci spekulovat, ale může to snížit pirátění, na druhou stranu i prodej hudby (digitálně i na nosičích) a počet posluchačů rádií (klasických i internetových).

V létě jsem pro sebe znovuobjevil mexická piva Corona a Desperados. Na jaře jsem v MeetFactory poprvé ochutnal piva z pivovaru Matuška a jak už řekl Woody Allen: „... důkaz, že Bůh existuje.“

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

5 zimních písniček pro tichou noc podle Full Moonu

redakce 22.12.2024

Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.

Šejkr #145: Peříčka

Michal Pařízek 13.12.2024

Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.

Proč je jetel špatným křesťanem? Protože si nepřeje být spasen. (Gurumánie)

Minka Dočkalová 12.12.2024

Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.

Preview: Le Guess Who? 2024

Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024

Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.

Šejkr #140: V obraze

Michal Pařízek 04.10.2024

Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.

Šejkr #139: „I’m sure we’re not the only ones“

Michal Pařízek 20.09.2024

Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…

Šejkr #138: Prsten

Michal Pařízek 06.09.2024

Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…

Tak daleko, tak blízko: Mario „Dust“ La Porta (Psychopathic Romantics)

redakce 29.08.2024

Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.

Šejkr #137: V přízemí

Michal Pařízek 23.08.2024

Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.

Válová a Janáček, abstrakce na třetí

Veronika Mrázková 13.08.2024

Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace