Vadim Petrov | Články / Recenze | 03.12.2015
Zpomalit dnb? Nesmysl. Hrdelní zločin, smrtelný hřích! Ivy Lab se ho přesto dopustili. Měli jasný motiv, a tak šli rovnou až na 86 bpm. Londýnské trio začalo spolupracovat asi před třemi lety a vydávali rovnou na Critical. Nedávno je proslavil collab Mef:Lab s remixem Sunday Crunk, který Mefjus proměnil v ryzí zlato (ostatně jako všechno, na co tenhle rakouský Midas sáhne). Doposud Ivy Lab jen opatrně zkoumali terén, nyní přichází nejen s albem, ale rovnou s celým labelem, platformou, na kterou se bude moci halftempo dnb postavit pevnýma nohama a celému světu vyřvat „in your face!“.
A jak to zní? Krutě. Ivy Lab si vzpomněli na historickou příbuznost hip hopu a dnb – jejich společným rodičem je totiž samplovaný Amen break. Na polovinu zpomalené nové album tedy člověka inspiruje k pohodovému pohupování spíše než k neurotickému záchvatu dnb fulltempa. Na skladby jako Voltage se dá dokonce koukat jako na špičkové hiphopové beaty a já jen doufám, že se do rodiny 20/20 přidají i solidní MCs.
Vokálů totiž na desce najdete jen poskrovnu, často v upravené formě, nasekané jak cibule slouží spíš k doplnění rytmické kompozice, než aby vedly ucho líného posluchače. Některé skladby (např. No Answer) mají atmosféru starého dubstepu, člověk se ztrácí ve vibracemi nasyceném zeleném dýmu a objevuje abstraktní světy ve své hlavě. Jednou takovou je i Third World Cop se zvukem, jako by kusy betonu visící na zrezlých roxorech padaly na hlavy urbexovým nešťastníkům, jejichž jediná reakce je: „Tak ubal eště špeka.“
Ivy Lab nejsou první halftempoví průzkumníci a jak zjistili už Alix Perez nebo Eprom, mezi jednotlivými těžkými dobami je najednou obrovský prázdný prostor. Místo virblů se vejdou i naprosto nevirblové zvuky, které by se ve fulltempu nestihly prosadit. Kopáky nemusí tolik dupat a hutné, extrémně nízko položené basy, narozdíl od dubstepu, nebojují tolik o pozornost a nechávají volnost vyšším frekvencím. Celkovou atmosféru dotváří kontrast mezi motivy táhnoucími se přes několik taktů a rytmickými prvky, které místy stojí stranou jako částice nepříliš stlačeného plynu.
Ivy Lab nepřišli jen s albem, vytvořili prostor pro úplně nový žánr. Do Stormu se ale hodí a já doufám, že sem svoji partu brzo přivezou.
Ivy Lab – 20/20 Volume One
www.2020ldn.com
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.