Články / Recenze

Ivy Lab: máme roxory, máme amen break

Ivy Lab: máme roxory, máme amen break

Vadim Petrov | Články / Recenze | 03.12.2015

Zpomalit dnb? Nesmysl. Hrdelní zločin, smrtelný hřích! Ivy Lab se ho přesto dopustili. Měli jasný motiv, a tak šli rovnou až na 86 bpm. Londýnské trio začalo spolupracovat asi před třemi lety a vydávali rovnou na Critical. Nedávno je proslavil collab Mef:Lab s remixem Sunday Crunk, který Mefjus proměnil v ryzí zlato (ostatně jako všechno, na co tenhle rakouský Midas sáhne). Doposud Ivy Lab jen opatrně zkoumali terén, nyní přichází nejen s albem, ale rovnou s celým labelem, platformou, na kterou se bude moci halftempo dnb postavit pevnýma nohama a celému světu vyřvat „in your face!“.


A jak to zní? Krutě. Ivy Lab si vzpomněli na historickou příbuznost hip hopu a dnb – jejich společným rodičem je totiž samplovaný Amen break. Na polovinu zpomalené nové album tedy člověka inspiruje k pohodovému pohupování spíše než k neurotickému záchvatu dnb fulltempa. Na skladby jako Voltage se dá dokonce koukat jako na špičkové hiphopové beaty a já jen doufám, že se do rodiny 20/20 přidají i solidní MCs.

Vokálů totiž na desce najdete jen poskrovnu, často v upravené formě, nasekané jak cibule slouží spíš k doplnění rytmické kompozice, než aby vedly ucho líného posluchače. Některé skladby (např. No Answer) mají atmosféru starého dubstepu, člověk se ztrácí ve vibracemi nasyceném zeleném dýmu a objevuje abstraktní světy ve své hlavě. Jednou takovou je i Third World Cop se zvukem, jako by kusy betonu visící na zrezlých roxorech padaly na hlavy urbexovým nešťastníkům, jejichž jediná reakce je: „Tak ubal eště špeka.“

Ivy Lab nejsou první halftempoví průzkumníci a jak zjistili už Alix Perez nebo Eprom, mezi jednotlivými těžkými dobami je najednou obrovský prázdný prostor. Místo virblů se vejdou i naprosto nevirblové zvuky, které by se ve fulltempu nestihly prosadit. Kopáky nemusí tolik dupat a hutné, extrémně nízko položené basy, narozdíl od dubstepu, nebojují tolik o pozornost a nechávají volnost vyšším frekvencím. Celkovou atmosféru dotváří kontrast mezi motivy táhnoucími se přes několik taktů a rytmickými prvky, které místy stojí stranou jako částice nepříliš stlačeného plynu.

Ivy Lab nepřišli jen s albem, vytvořili prostor pro úplně nový žánr. Do Stormu se ale hodí a já doufám, že sem svoji partu brzo přivezou.

Info

Ivy Lab – 20/20 Volume One
www.2020ldn.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace