Články / Reporty

Její jméno je Calla a jde svou vlastní cestou

Její jméno je Calla a jde svou vlastní cestou

David Vo Tien | Články / Reporty | 16.04.2014

Časy plné nadšení z poštovního rocku jsou ty tam. Mono se přesunuli z Akráče na Dobešku, kdo ví, kde bude příště záhodno umístit trůn Černému císaři, což není ani tak o postavení hvězd. Nenávratně pryč? Ovšem že ne. Sinusoida znovuobjevování Ameriky funguje, možná ne pravidelně, ale funguje.

Nejdříve trochu zjednodušeně. Flash the Readies, místo, kde se setkávají Mono a Pink Floyd. Možná ne cíleně, ani vědomě, natož ironicky. Japonští pošťáci v gradaci a kytarových vichřicích, růžová se odráží zejména v kytarových sólech, co vypráví. Klávesy s kytarou se doplňují, nesoupeří spolu, jde jim o jednu společnou věc: atmosféru a feeling.

Jenže příběh mě k sobě nepustí, tlačí mě zpátky. Eskapistická moc výpravnosti Flash the Readies je narušována mezerami mezi skladbami. Play, stop, play narace. Mám pocit, jako bych si pouštěl desku a po každém songu si dal na chvíli pauzu. Nechci nosit sirky do sirkárny, už jsem to totiž říkal o ██████, ale atmosféra a koncept si žádá důmyslnější živou prezentaci. Abych tak řekl. Částečně to vynahrazuje Tomášův zpěv, čistá práce s hlasem, stejně jistá jako jeho hmat po struníku, angličtina důvěryhodná.

Her Name Is Calla. Klid před bouří. Bouře. A klid. Příjemná ukázka toho, že hrát rock jako pošťák neznamená mít pouze zaseknutý delay pedal a pidlikat osm minut jednu strunu. Písničkářský jemnocit, temná apokalyptická ráznost i noiserocková syrovost. Calla, pětičlenné těleso, kromě klasicky rockového složení o kytaře, base a bicích, je navíc rozšířené o housle a cello. Sehranost, suverenita a energie. Překvapení přijde se zjištěním, že do turné nepadla jediná zkouška, protože ta, co měla být den před odjezdem, se zvrhla v hody. A Gavin, co zaskakuje na basu, žádnou ze skladeb předtím s Callou nehrál. Zda to šlo poznat a jestli se to nějak na vystoupení odrazilo, nelze říct.

„Vy tady někdo bafáte hulení co? Hraju, hraju a najednou mě praští zelenej oblak. Zapomenu text a všechno je mi jedno.“ Tom Morris má za sebou deset hodin řízení do Berlína, kde jim zrušili koncert, ale nakonec stejně zahráli čtyři věci. A stálo to prý stejně za hovno. Cestu do Prahy na déjedničce si zpestřili dobrodružstvím, když se vydali čerstvou, právě rozdělanou silnicí. Z předčasné deflorace vozovky prý silničáři neměli radost. Ale Calla měla radost z toho, že v Praze máme zvukařku, Marii. Děvče za mix pultem se prý tolik nediví a na rozdíl od kolegů nesmrdí. Navíc to nazvučila čarokrásně, taky máme radost.

Info

Her Name Is Calla (uk) + Flash the Readies
14. 4. 2014, Café V lese, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace