Jakub Koumar | Články / Sloupky/Blogy | 02.11.2015
Poslední den Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů představil několik projekcí vítězných nebo jinak oceněných filmů. O všech soutěžních sekcích a premiantech se nemá cenu rozepisovat, festival je má zpracované na podrobné stránce. Z projekcí se hodí zmínit vítěze sekce Fascinace – Kvantum. Zdařilý selektivní pohled s krásnými světelnými efekty zobrazoval město jako jeviště každodenního dění na pomezí noci a dne.
Zvláštní cenu poroty v kategorii První světla získal český snímek Nebezpečný svět Rajka Dolečka. Příběh o vyrovnávání se s válečným traumatem nestaví na kontroverzních názorech zmíněného lékaře, ale nabízí nevšední a bolestnou konfrontaci dvou odlišných přístupů ke krvavému bosenskému konfliktu. Na prvotinu jde o překvapivě komplexní snímek, který nezabředl do patosu a dokázal si přes osobní zainteresovanost udržet zajímavý odstup.
Můj festival skončil snímkem o velikánovi technologického světa Steve Jobs: Jak změnit svět od oscarového dokumentaristy Alexe Gibneyho, který představil na plátně už mýtického Huntera S. Thompsona nebo kontroverzní osobnost cyklistiky Lance Armstronga. Nový kousek o vizionáři nijak nerozporuje jeho vliv na vývoj informačních technologií, podrobně se ale věnuje i všem hlavním kontroverzím. Gibneyho tradiční styl není nový nebo zajímavý, ale informačně přínosný. Možná nenadchne, ale ani neurazí.
Konec festivalu se rozplynul v podzimním západu slunce a krom dodoutnávajících ohnišť zbyly jen rekapitulující vzpomínky. A ty jsou po letošním ročníku silné. Zatímco doteď bylo až neskutečně protivné, jak rok co rok organizátoři opakují staré zmatky, letos konečně festival dospěl. Jasně, objevilo se pár chyb, ale letos poprvé nerozčílilo, ani nerozmrzelo vůbec nic.
Mezinárodní festival dokumentárních filmů prorostl do ulic města a každým podzimem dozraje a vydá své plody. Plody, které krmí fanoušky, novináře i profesionály z celého světa. A daří se to čím dál lépe. Ne snad proto, že by festival kráčel mílovými kroky vpřed. Spíš ukotvuje svoji pozici a ví, jak a čeho dosáhnout za cenu rozvoje, i škrtů. A to je potřeba ocenit ze všeho nejvíc. Pokud budou organizátoři pokračovat v tomto stylu, není třeba mít z další návštěvy žádné obavy. Obzvlášť když uvážíme, že festival napřesrok oslaví kulatiny. Bude mu rovných dvacet let.
19. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
27. 10. – 1. 11. 2015, Jihlava
www.dokument-festival.cz
Michal Pařízek 10.01.2025
Tehdy jsme Jamese a spol. přemluvili, aby před setem s Lydií Lunch (v Praze se staví ve středu, mimochodem) dali ještě Gallon Drunk set...
redakce 10.01.2025
Ona zpívá: Ty píšeš básně, ale já pořádám večírky. Oni zase: My píšeme básně stejně dobře, jako děláme večírky.
redakce 09.01.2025
Romance pro nevšední den, duchovní písně ke konci světa, hledání hranic lidskosti. Ovšem o radost se podělíme.
redakce 08.01.2025
Někdo svět ztrácí, někdo nachází, všichni jsou plní radosti, nebo spíš věčného smutku. A všechny máme rádi, protože se v tom plácáme s nima.
redakce 07.01.2025
"Your natural state is threatening," říká ten, jehož hřeben umí 360°, ohledávání přirozeného stavu věcí se pak věnují i ornitoložky z Jižních Čech.
redakce 06.01.2025
"Anděli, řekni mi, že je to v pořádku," zpívá v písničce Angel nuevo a my bychom taky rádi řekli, že je to v pořádku, ale co my víme!
Michal Pařízek 27.12.2024
Vlastně jsem si myslel, že to tak dlouho není, dodnes si pamatuju, jak jsme se domlouvali se Zdeňkem Lichnovským. Bylo to u nás v kanclu, dělali jsme rozhovor u příležitosti…
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.