Veronika Tichá | Články / Recenze | 15.05.2022
Kalifornská hudebnice a zpěvačka Sasami Ashworth, vystupující pod jménem Sasami, se hudbě věnuje od mládí. Vystudovala školu v New Yorku a hned potom začala dělat první projekty a skládat, svůj první singl vydala v roce 2018 a album vyšlo o rok později. Teď vydává svoji druhou desku Squeeze, která je plná zlosti, bolesti a lásky v kombinaci se syrovou hudbou a údernými texty. A co nevidět vyjede s písničkářkou Mitski na tour po USA a Evropě.
Squeeze je rozmanitá nahrávka. Sasami často používá výrazné zkreslení hlasu a elektrickou kytaru s tvrdými až nu-metalovými efekty, někde je naopak kytara jen akustická a celkové naladění folkovější, jindy se tyto styly během jedné písně několikrát vystřídají, smíchají a propletou.
Texty jsou plné agrese a naštvání (Say It), neúspěšné snahy vyřešit vztahy a konflikty (Need It to Work) nebo nedoceněné snahy to všechno napravit (Make It Right). Zpívá o nešťastných vztazích, nebo se obrací k sobě? Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.
Hudba jde ruku v ruce s texty a doplňuje je chytlavými ostrými riffy, i jemnými melodiemi. Deska končí klidnější a pomalejší nahrávkou Not a Love Song. Výsledek procesu skládání hudby, o kterém je, popisuje Sasami jako něco, co chce předat dál svojí lásce. Z toho nakonec nevznikne klasický lovesong, ale ‚jen‘ krásné zvuky a melodie, jak zpívá v refrénu: „just a beautiful sound.“ Je to snad odkaz, aby nahrávka nebyla vnímána pouze jako něco o lásce a vztazích, ale hlavně jako kreativní hudební výtvor umělkyně?
Sasami ukazuje svoje dvě odlišné stránky, které se navzájem prolínají, doplňují a perou se spolu – jemnou písničkářku, co se nesnaží vyvolávat žádné drama, a drzou metalovou kytaristku, která se nebojí říct to, co chce. Squeeze může nakopnout a probudit zlost a vztek, ale taky pohladit a uklidnit.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.