Petr Janiš | Články / Recenze | 31.01.2016
V případě spojení slov autismus a umělecké dílo většinou vytane v povědomí postava Raymonda v podání Dustina Hoffmana, doprovázejícího svého mladšího „normálního“ bratra Toma Cruise, který neváhá využít Raymondových schopností ve vlastní prospěch. Příběh bratří ve filmu Rain Man je však odvyprávěn z pohledu většinové společnosti, „zvenčí“. Jaký je ale život s autismem z pohledu postiženého jedince? Na tuto otázku se snaží odpovědět francouzský filozof a spisovatel s českými kořeny Josef Schovanec ve své literární prvotině O kolečko míň. Schovanec svou knihou poodhaluje vlastní život, život člověka, který je nositelem Aspergerova syndromu, lehčí formy autismu. Ačkoliv se jedná o ožehavé téma, Schovanec jej dokáže podat s nadhledem sobě vlastním, který může úspěšně konkurovat vtipům humoristického časopisu. Autorův specifický smysl pro humor je leckdy černější než ostravský antracit.
Schovancova kniha je fascinujícím pohledem do života jednotlivce, který ze zaběhnutého rámce společenského chování a duševního vývoje vybočuje. Je všeobecným standardem, že společnost bez rozdílu věku trestá postižené dle vnějších atributů i povrchním odsouzením – děti šikanou, dospělí úmyslným přehlížením – , od kterého povětšinou upouští pouze v případě, že handicapovaní jedinci „dosáhli jistého postavení”. V tomto kniha nic nového nepřináší, novum spočívá v přiblížení fungování autistické mysli. Ta odmítá jakoukoliv odchylku od „matematické” přesnosti – není v ní prostor pro žádné milosrdné lži („I dnes cítím silný ostych, a přestože odpověď znám, přemýšlím, jestli je správné odpovídat. Je normální, že druzí ji neznají, a já ano?”), není v ní prostor pro dvojsmysly („Mě nikdy nenapadlo, že by se moji spolužáci mohli zdržovat v blízkosti školy po skončení výuky - profesoři nás totiž neustále nabádali, že musíme tvrdě pracovat, a tak jsem si nedovedl představit, že by ostatní nespěchali rovnou domů...”) a není v ní prostor ani pro postupné osvojování společenské etikety, jež obsahuje mimo jiné oslovení „pane“ („...vašemu kamarádovi je teprve sedm let. Ve vaši příručce společenského chování přitom autor nespecifikoval, od kterého věku by se tento konkrétní obrat měl používat.”) Autor své vzpomínky na dětství a studentská léta nepředkládá s žádným sentimentem – na ústrky a šikanu je vzpomínáno spíše jen tak mimochodem, s pokrčením ramen.
Z mnoha odpovědí na život s autismem vyvstávají další nezodpovězené otázky: Co je vlastně onen bod, který definuje normálnost a handicap? Kde je stanovena pomyslná hranice odlišnosti, a existuje vůbec? Jak říká Schovanec: „Pro dítě s autismem jsou vlastně handicapem zvláštnosti neautistických dětí.”
Josef Schovanec - O kolečko míň (Paseka / Pasparta, 2015)
www.paseka.cz
www.pasparta.cz
foto © Matěj Stránský
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.