Akana | Články / Recenze | 01.11.2018
Pokud měli britští kytaroví melodici The Coral v úmyslu nahrát letní album, povedlo se. A na snaze navodit u posluchače pocit pohody není a priori nic zlého. Ovšem jestli jde o nadprůměrné letní album, na jaké si vzpomeneme i příští sezónu, to už je diskutabilní. Zpěvák a většinový autor James Skelly se nechal slyšet, že chtěl tentokrát pojmout songwriting spontánnějším způsobem a strukturu písní nekomplikovat ničím nadbytečným. Na Move Through the Dawn je tento přístup skutečně více než patrný a někdy až dotěrný optimismus alba (hlavně jeho první poloviny) ho staví téměř do protikladu k výborné, dva roky staré comebackové desce Distance Inbetween, která byla na poměry kapely naopak dost zasmušilá.
Nevyčítám The Coral, že je deska veselá (proč taky?), ani že využívá okaté retro postupy, které je tentokrát zavádějí hlavně do sedmdesátých let. Není těžké vybavit si při poslechu některé tehdejší softrockové hvězdy typu Eagles nebo ELO, jindy zaslechneme T.Rex (Sweet Release) nebo očekávatelnější The Byrds (Love or Solution). Za svoje variace na letité hudební recepty se ale skupina nikdy nemusela stydět, nostalgie tvoří významnou část jejich kouzla. Ani ten vymydlený, spectorovsky prostorný zvuk některých písní mi nevadí. Horší je, že ta bezproblémovost, která z nahrávky čiší, se dá až příliš snadno zaměnit s nevýrazností. Skladby jsou jednoduché i chytlavé, ale chybí jim něco navíc, nějaké skutečně štěpné nápady nebo melodie, které by nezněly jako podle příručky. Hranice mezi zručností a polibkem múzy zůstala nepřekročená.
Je fakt, že ve druhé půlce alba The Coral z okázalé jásavosti sleví, dojde na folkovější (Eyes of the Moon, After the Fair), melancholičtější (Undercover of the Night) i lehce psychedeličtější kusy (Stormbreaker), které povážlivě vysokou hladinu cukru zklidní. Ale i pro ně platí, že cesta druhým uchem ven je až příliš snadná. Rozumím snaze neopakovat model předchozí desky, a pokud by z The Coral padaly melodie, za jaké by se nemusela stydět ani Abba, neřeknu ani popel a užiju si letní mejdan s nimi. Jenže v tomto směru se múzám těžko poroučí a ty Skellyho byly tentokrát tak nějak letně línější.
The Coral - Move Through the Dawn (Ignition, 2018)
web skupiny
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.