Články / Recenze

Letní mejdan s The Coral

Letní mejdan s The Coral

Akana | Články / Recenze | 01.11.2018

OHODNOŤTE DESKU

Pokud měli britští kytaroví melodici The Coral v úmyslu nahrát letní album, povedlo se. A na snaze navodit u posluchače pocit pohody není a priori nic zlého. Ovšem jestli jde o nadprůměrné letní album, na jaké si vzpomeneme i příští sezónu, to už je diskutabilní. Zpěvák a většinový autor James Skelly se nechal slyšet, že chtěl tentokrát pojmout songwriting spontánnějším způsobem a strukturu písní nekomplikovat ničím nadbytečným. Na Move Through the Dawn je tento přístup skutečně více než patrný a někdy až dotěrný optimismus alba (hlavně jeho první poloviny) ho staví téměř do protikladu k výborné, dva roky staré comebackové desce Distance Inbetween, která byla na poměry kapely naopak dost zasmušilá.

Nevyčítám The Coral, že je deska veselá (proč taky?), ani že využívá okaté retro postupy, které je tentokrát zavádějí hlavně do sedmdesátých let. Není těžké vybavit si při poslechu některé tehdejší softrockové hvězdy typu Eagles nebo ELO, jindy zaslechneme T.Rex (Sweet Release) nebo očekávatelnější The Byrds (Love or Solution). Za svoje variace na letité hudební recepty se ale skupina nikdy nemusela stydět, nostalgie tvoří významnou část jejich kouzla. Ani ten vymydlený, spectorovsky prostorný zvuk některých písní mi nevadí. Horší je, že ta bezproblémovost, která z nahrávky čiší, se dá až příliš snadno zaměnit s nevýrazností. Skladby jsou jednoduché i chytlavé, ale chybí jim něco navíc, nějaké skutečně štěpné nápady nebo melodie, které by nezněly jako podle příručky. Hranice mezi zručností a polibkem múzy zůstala nepřekročená.

Je fakt, že ve druhé půlce alba The Coral z okázalé jásavosti sleví, dojde na folkovější (Eyes of the Moon, After the Fair), melancholičtější (Undercover of the Night) i lehce psychedeličtější kusy (Stormbreaker), které povážlivě vysokou hladinu cukru zklidní. Ale i pro ně platí, že cesta druhým uchem ven je až příliš snadná. Rozumím snaze neopakovat model předchozí desky, a pokud by z The Coral padaly melodie, za jaké by se nemusela stydět ani Abba, neřeknu ani popel a užiju si letní mejdan s nimi. Jenže v tomto směru se múzám těžko poroučí a ty Skellyho byly tentokrát tak nějak letně línější.

Info

The Coral - Move Through the Dawn (Ignition, 2018)
web skupiny

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace