Jakub Šponer | Články / Recenze | 23.12.2015
Jestli jste kdy něco milovali na tvorbě Ty Segall, musel to být způsob, s jakým kalifornská trojice k hudbě přistupuje. Způsob neurvalý a divoký, bez jakýchkoliv skrupulí a s maximální dávkou syrovosti jim vlastní, která je slyšitelná na každém albu, na každé nahrávce.
Stejný přístup si uchovali i na devítiskladbovém EP Ty Rex II, kterému předcházela stejnojmenná nahrávka z roku 2011. Novinka se tak skládá ze staršího materiálu, který byl obohacen o dva další covery, a tak lze z hlediska stopáže k novému EP přistupovat jako k „plnohodnotnému“ albu.
Od Ty Rex II dostanete přesně to, co čekáte. Ty Segall se s covery nijak zásadně nemažou, prakticky celé EP funguje na principu „vezmeme Bolanův song, zvuk přebuříme do těch nejgarážovějších poloh, přidáme nehorázně ostrou kejtru, jako když řeže pila, a pokud možno si do toho všeho bezhlavě zaječíme“. Ty Segall k Bolanově tvorbě přistoupili zkrátka tak, jako by šlo o jejich vlastní tvorbu.
Nemusím připomínat, že T Rex je na rockovém poli zaslouženou legendou. S veškerou úctou k němu však musím přiznat, že Ty Segall každou z Bolanových písniček posunuli o úroveň výše. Tam, kde byl Bolan místy fádní a na dnešní poměry s prominutím kapánek nudný, jsou Ty Segall nekompromisní, zábavní a utržení ze řetězu. Jestli se teď chytáte za hlavu a obviňujete mě z kacířství, pusťte si 20th Century Boy. Jestli vám neprasknou ušní bubínky a nevypadnou oči z důlků, pochopíte, o čem mluvím. I když se Ty Segall vyhnuli některým Bolanovým hitům (osobně postrádám nejmilovanější Jeepster), je výběr skladeb solidním průřezem tím lepším, co Marc Bolan za život vydal.
Je vždy trochu problematické hodnotit album cover verzí, zvláště v případě, kdy se kapela nedopustí téměř žádných úprav původních předloh a nahraje songy v takřka identické podobě. V takových případech se ale ukáže její osobitost a duch, něco navíc, přidaná hodnota, kterou magie mezi jednotlivými členy kapely produkuje. Ty Segall na Ty Rex II magií oplývají, a kdyby Marc Bolan ještě žil, jsem si jistý, že by se mnou souhlasil.
Ty Segall – Ty Rex II EP (Goner Records, 2015)
www.ty-segall.com
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.