Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 29.05.2021
Kde by byl československý underground bez svých hrdinů, kteří celé druhé kultuře dodávaly na váze… Magor, Bondy – a taky Mejla Hlavsa a Plastic People of the Universe. Aureola pronásledované kapely, kterou režim svými zásahy vytvořil, se v jisté podobě přenesla i do doby po sametové revoluci a v podstatě trvá dodnes. A Mejla? Ten se asi své nálepky legendami okřídleného hrdiny, asi i kvůli své předčasné smrti v roce 2001, nezbaví nikdy. Letos by Hlavsa oslavil sedmdesátiny a vydavatelství Guerilla Records si jej připomíná jednak 2-DVD vzpomínka na Mejlu, jednak archivním záznamem koncertu z roku 1997 pod názvem Magické noci.
V kompletní, téměř osmdesátiminutové podobě zaznamenává koncert z Kopřivnice, který se konal v rámci prvního turné obnovených Plastiků. Klasická sestava Hlavsa – Janíček – Brabenec – Kabeš – Brabec byla poprvé doplněna o kytaristu Garáže Joea Karafiáta a výsledný zvuk tak v mnoha ohledech definoval to, jak zní PPU, byť v podobě dvou samostatných formací, dodnes. Ten tam je specificky rozskřípaný lo-fi zvuk a na svou dobu avantgardní přístup k tvorbě. Plastici ve svobodné éře poprvé zněli temně, s rockově přímočarou rytmikou Brabec – Hlavsa i svěží, důkladně zefektovanou Karafiátovou kytarou. Typické tóny freejazzové kakofonie Brabencova saxofonu a Kabešovy violy a thereminu zůstávají. Výsledek je moderní, snadno rozpoznatelný a zvukově nezestárnul ani po téměř čtvrtstoletí.
Magické noci by bez problémů obstály jako kapelní best of s přidanou hodnotou v podobě „živé“ autenticity. Co skladba, to jistota, v tomto ohledu se na setlistu překvapení nekonají a kapela se poctivě prokousává většinou pokoutně natočených a vydaných nahrávek. Snad jen tečka v podobě Hlavsovy skladby Muchomůrky bílé – ta je po osmnácti hutných, temných skladbách až nečekaně něžným, vznešeným závěrem, který má doslova katarzní účinek.
Koncertních záznamů Plastiků existuje spousta, dokonce i jeden, který vznikl ve stejné době jako Magické noci, přesto je ten kopřivnický cenný – skupinu zachycuje ve skvělé formě, a byť výsledek působí poněkud emocionálně chladně, magie téhle kapely zůstává. A nepotřebuje k tomu ono tajemství a příchuť něčeho nedovoleného a lákavého. Magické noci ukazují, že bývaly doby, kdy se vyplatilo chodit na Plastic People of the Universe nikoliv pouze jako na legendu.
Kristina Kratochvilová 24.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).