Články / Recenze

Mikádo a battles Moimira Davida (Kaplan Bros.)

Mikádo a battles Moimira Davida (Kaplan Bros.)

mexhouse | Články / Recenze | 16.12.2014

Pokud chcete kolem sebe položit past vedle pasti, coby kapela, stačí si pověsit na profil: spojují rytmiku Holy Fuck, naléhavost Fuck Buttons a experimentálnost Battles. A máte vyděláno. Anebo zaděláno. Pokud tedy nejste Kaplan Bros., kteří to někde zaslechli, jedním uchem dovnitř, druhým zase ven, a než si pustí další sampl, zapomenou. A podobně je na tom i jejich přístup k muzice: všechno dovnitř, mutace, pak něco ven, hravě pokroucené.

Bratři Kaplanové se kromě výtvarného umění realizují i v hudbě coby součást oceňovaných Vložte Kočku, přetlak je takový, že deska domovské skupiny je na spadnutí začátkem příštího roku. Kaplan Bros. oproti Kočce (téměř) schází vokály, housle a folklórní nátisk, bicí a mašinky/klávesy jsou si soběstačnými partnery, partnerkami. Iluzi vokálu plní onomatopoické syntezátorové zvuky nebo rozpitý robotický vokodér, nebál bych se ukázat směrem k Pardubicím na aktivity Moimira Papalescu stran elektronického zvukového vesmíru, jakkoliv ten pracuje jinak, hlavně co se týče kompozice. Kaplani volí delší repetice, tribální kruhy kolem ohniště, návratné motivy, hrají si s vyšíváním, kterému se říká post-rockové, aniž by použili kytaru, nebojí se slizkých disko-flitrů a osmdesátkových gender-prdelek, které vzápětí rozpráší v prudké perkusivní vánici.

Jejich hravost je jiného druhu. Zvláštně psychedelická a do jisté míry neodhadnutelná, zároveň infantilně přítulná, tedy pokud vás někdy napadlo se pohybovat mezi směšnými mantinely Daft Punk a Michala Davida, mezi mantinely ze starého růžového Pedra a noiseovými stěnami z mikáda. Pamětníci vzpomenou znělku Magionu a představí si její jungleovou verzi, těm dalším stačí obraz Battles, jak točí soundtrack pro mateřskou školku Lightning Bolt. Kaplan Bros. se můžou jevit vedle Kočky experimentálnější, ale je to jen zdání, blízkost lidových písniček nahrazují pop-analogová rezidua, zdánlivě jamovací základy jsou společné, jen se odehrávají v jiných zákrutách, leitmotivy se pohybují v jiných kružnicích. S každým dalším poslechem ohromuje blízkost analogových zvuků a motivů, která do jisté míry supluje strhující potenciál koncertního provedení.

Kaplan Bros. sice vyhráli Full Moonem zaštítěnou talentovou soutěž 1BAND2PLAY, ale v rámci obecně odmítané subjektivity musím říct: ještě cítím rezervy. Pokud chcete hvězdičky nebo procenta, koukněte do prosincového Full Moonu, pokud chcete jednoznačné soudy, musíte na matriku. Třetí track Lucina je citace diskotékového stroboskopu, včetně neuvěřitelných bicích padů osmé dekády, za které by se nestyděl ani Kamarád do deště, ale je to jako špehýrka v zadnici, sotva minutová ironie. Jinak jde o masitý a masivní materiál.

Info

Kaplan Bros. – st (Landmine Allert / Full Moon, 2014)
www.landminealert.org/kaplanbros

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Nádej prázdnych tiel (Vojtik)

Richard Michalik, Veronika Vagačová 30.01.2025

Po silnom debute, za ktorý si Vojtik vyslúžil ocenenie RadioHead Awards, šlo očakávať čokoľvek. Jeho odvaha a talent ukazovali hneď viacerými možnými smermi.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Cepín v hlavě (Kid A Mnesia)

Štěpán Šanda 28.01.2025

Procházka výstavou v podobě něčeho blízkého počítačové hře může dobře připomínat pandemickou osamělost. Kid A Mnesia Exhibition.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Poslední zvonění aneb Život Vernona Subutexe

Michal Pařízek 28.01.2025

Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: „Byly jsme holky a byly jsme trochu divné…“ aneb Holky v punku

Radim Kopáč 27.01.2025

Punk ladies made in ČSSR určitě musely být. Možná ne tak výrazné jako holky z Dybbuku, možná netvořily celou sestavu, ale každopádně tady měly své místo. Na pódiu i pod…

Trochu červené (Lelee)

Veronika Vagačová 22.01.2025

Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.

Mramory města, v pokojích mršin (Infamis Tenebre)

Jiří V. Matýsek 21.01.2025

Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.

Nový hlas v mé hlavě (Linkin Park)

3DDI3 01.01.2025

Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace