Dantez | Články / Recenze | 28.09.2019
Pokud hovoříme o crustpunkových/d-beatových velmocích, Švédsko je jedním z míst, bez kterého se debata neobejde. Kapely jako Skitsystem, Disfear nebo Wolfbrigade se přes dvě dekády vezou na klasickém rytmu rychle klusajících bicích a každá z nich si tuto formuli nastolenou kultovními Discharge poupravila podle sebe; třeba pomocí zrychlení tempa, vyřvaných vokálů nebo až bolestivé produkce.
Během diskuze by se řeč mohla zastavit i u Victims, kteří právě na švédskou crustpunkovou větev navazují. Skupina pracuje se zmíněnými aspekty: je to rychlé, přímočaré, důkladně vystavěné na atributech raného speed metalu. Zejména deska In Blood nabízí ryzí trysk s crustovou špínou na povrchu. A texty? Nespokojenost se systémem, brojení proti opresi a všeobecná frustrace. Prostě klasický dřevní punk.
fotogalerie z koncertu ve Vopici zde
The Horse and Sparrow Theory je ze zvukové perspektivy tak trochu výjimkou. Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce. Ostrý a přehulený zvuk střídá hutnější, stonerrockový, v určitých pasážích až doomový feel. Dostáváme tak neurvalý punk v hávu, který bychom očekávali na deskách od kapel, jako jsou High on Fire, Melvins nebo Torche. Jenomže ona ta sonická břitkost chybí. Celé album zní, jako bychom ho poslouchali pod duchnou. Rychlé songy, které tvoří většinu desky, se nedokáží skrze hutný zvuk úplně prodrat; tak třeba nejkratší zásek The Sea and Poison s agresí rotvajlera zní, jako by měl kouli u nohy.
Právě díky produkční hutnosti nejlépe funguje čtvrtá We Fail. Pomalá věc protkaná samplem přednášky o destruktivních následcích klimatických změn je v katalogu Victims anomálií, a i z toho důvodu jí ten bahenní zvuk padne. Skladba si na šestiminutové ploše dává načas s gradací, která zdařile exploduje v silných refrénech. V jejím závěsu je finální Revenge of Our Fathers, která už má blíže k tradičním Victims. D-beat zde však není vyhnán do plných otáček, a proto ji těžkotonážní zvuk dokáže umocnit.
Nicméně zvuk přidává materiálu pouze výjimečně. The Horse and Sparrow Theory nabízí průměrný poslech, a to i navzdory tomu, že Victims crust stále umí. Jde o zajímavý experiment, nikoliv však o desku, ke které by se muselo opakovaně vracet.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.