Články / Recenze

Odlepit se od Země (Kamasi Washington)

Odlepit se od Země (Kamasi Washington)

Jan J. Karásek | Články / Recenze | 23.07.2018

OHODNOŤTE DESKU

Ve světě hudby prorazil tři roky zpátky, když spolupracoval s Kendrickem Lamarem na jeho rapovém opusu To Pimp a Butterfly, kde se postaral o většinu instrumentálních kompozic. Od té doby je Washington považován za vedoucí postavu současného jazzu, která tento zdánlivě nepřístupný žánr zase otevírá mladému publiku.

Přitom je Washington snad nejméně očekávaný kandidát na takovou pozici. Jeho přístup ke skládání hudby je v zásadě tradiční, žádné elektro či výrazné zvukové experimenty nečekejte. Navíc v době odpočinkových playlistů na Spotify a tříminutových singlů vytváří takřka tříhodinové konceptuální desky, které vyžadují plnou pozornost. Dělá všechno proti zavedeným trendům, a přesto sklízí ovace a má vysoké prodeje. Nabízí se otázka, čím to je?

Heaven & Earth ve skutečnosti funguje ze stejných důvodů jako jeho debut The Epic. Washington pořád nedělá kompromisy, jenom je tentokrát ještě odvážnější v rozmanitosti hudebních vlivů. Vhodí nás do zvukového prostoru ve své šíři a délce na první poslech až zahlcujícího, který obývají mnohačetné chorály a ohromující množství nástrojů. Děje se toho tolik, že ani na desátý poslech se nedá vnímat všechno. Nabízí se samozřejmě otázka, jestli album opravdu potřebuje celé dvě a půl hodiny, jestli by nebylo účelnější rozdělit je na tři samostatné desky. Ovšem jak skladby fungují samy o sobě, tak tvoří organický, nedělitelný celek, monument, který dohromady skládají.

Heaven & Earth je konceptuální dvojalbum a každá strana se snaží vystihnout jednu z těchto dvou dualit. Washington říká: "Země se zabývá světem okolo mě, takovým, jaký doopravdy je. Nebe je pak o vnitřním světě ve mně." V překladu to znamená, že první disk, Earth, je plný funkových groovů a sociálních témat. Jakmile se rozjede úvodní skladba z Heaven, vystřelí nás jeho hudba do vesmíru, kde pak budeme zbytek času plout v transcendentnu.

Tedy než spustí poslední skladba, která krom netypicky experimentálního zvuku nese hlavní poselství. S naší písní změníme svět, budeš zpívat s námi? Kamasi Washington se nebojí velkých zvolání. V hábitu a s třicetičlenným orchestrem působí jako šaman, který v nesnadných dobách trumpovské Ameriky mluví o rovnosti a jednotě. Ve šlépějích králů spirituálního jazzu, jako byl např. Sun Ra, hledá ve své hudbě přesah mířící k lepším zítřkům. K nebi, které není někde nahoře, ale dole, tady na Zemi.

Info

Kamasi Washington - Heaven & Earth (Young Turks, 2018)
web interpreta

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace