Vadim Petrov | Články / Recenze | 16.09.2020
Pražský producent Fadex zastupuje generaci zcela odkojenou digitální hudbou. K EDM přičichl v době, kdy Skrillex válcoval Ameriku písničkami z Macbooku. „Když to zvládnou jiní, tak já taky,“ rozpálil Fruity Loops a svištěl. Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo. Změna přišla s deskou Trip, prvním větším uceleným dílem, kde se producent začal vzdávat hravých beatů minulé dekády a posunul se do atmosféričtějších kompozic. Rychle navázal s EP Hi Rain a nyní z karantény vytáhl EP Denní Můry. Kam vede elektronickou hudbu? Má smysl ho následovat?
Letem světem Fadexovou tvorbou je silně znát jeho umělecké dospívání. Respekt si zaslouží zejména odvaha udělat velký krok a zásadně změnit vlastní hudební projev. Fadex se na Trip a Hi Rain pomalu vydal mimo předvídatelné žánry a na Denních můrách už suverénně buduje neotřelý styl. Nejprve zaujme nezvyklé množství vokálů napříč celou deskou, posléze opuštění běžných forem elektronické hudby a experimenty s aranží.
Zpěv vlastní, či v případě singlu Krok co krok patřící Calinovi, parťákovi z labelu Mike Roft, otevírá prostor pro konkrétnější sdělení, než předával Fadex na dosud instrumentálních traccích. Kreativně zpracovaný líbivý hlas v kombinaci s nemotornými texty mají sice svoje zvláštní kouzlo, ale nakonec působí rozpačitě. Titulní singl Krok co krok si dokážu představit na párty v zoomerském pokojíčku jako z doprovodného klipu, nikdo si ale nevzpomene na víc než pár frází z textu, který převážně nedává smysl. „Stejná píseň hraje znova / víš, jak mám rád věci slepený / aspoň tančit, aspoň zpívat.“ Ze zpívaných písní vychází nejlépe lehce dadaistické Slunce, kde stylizovaný vokál doplňují formantové filtry a zdvojený lidský hlas splývá se synťákem. Slova pozbývají klasického významu a nesou čistě estetickou informaci, malují snový obraz.
Nejsilnější atmosféru přesto nabídnou instrumentální skladby Ozvěny a Pot. Pomalu rozvíjí atmosféru kontrastem repetice a inovace, nové prvky elegantně nahrazují staré a plynulý pohyb vpřed bych s chutí poslouchal mnohem déle než dvě a tři minuty. Fadex využívá své zkušenosti producenta a plně rozvíjí myšlenky, které nastolil na předchozích deskách. Zamyšlené pomalé tóny, rituální rytmika, atmosféra jak v omamnými bylinkami vyvoněné potní chýši, kterou kdykoli může zbourat postapokalyptický robodinosaurus.
Fadexův projev na Denních můrách je citlivý, ale prezentuje ho zcela sebejistě. Působí upřímně, nadšeně zkoumá nové vody, plave z tůně do tůně a v každé prezentuje jiný hudební pohled na to, jak sám vnímá svět. Starší posluchače možná překvapí, ale má smysl se těšit, s čím přijde příště.
Fadex – Denní můry (Mike Roft, 2020)
soundcloud interpreta
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.