Lucie Tlustošová | Články / Recenze | 24.07.2018
Životní partneři Jean Grae a Quelle Chris využívají ve svých sólových kariérách hiphopové postupy ke zpracování netradičních témat pro tento hudební styl. V roce 2016 se poprvé spojili a vydali společné EP Goodnight Courtney, příběh dívky, kterou nikdo neměl rád. Nahrávka i přes krátkou stopáž ale působila jako zdlouhavé předčítání knihy na dobrou noc, navíc na ní nezbyl prostor pro vzájemnou interakci, což byl bezpochyby prvek, na který byla fanouškovská základna zvědavá. To naplňuje až nová deska Everything's Fine.
Jean Grae se na rozdíl od svého muže soustředí na techniku. Hraje si s polohou hlasu, mění tempo. Pracuje se zpěvem i rychlou a agresivní flow. Quelle Chris naopak nevyužívá svůj hlas jako estetický nástroj, ale jako nositele sdělení, monotónní projev ukrývá svoji kvalitu v hravých textech. Zdánlivě neslučitelné styly se na Everything's Fine nebijí, ale doplňují. Oba také dokazují, že neladí jen sami k sobě, ale že umí přirozeně splynout i s různorodou produkcí. Ať už je to píseň House Call laděná do tónů G-funku, lo-fi funková My Contribution to This Scam, Gold Purple Orange pohrávající si s experimentálním jazzem nebo Peacock stavějící základ svého zvuku na syntezátorech.
Střídání žánrů nahrávku ozvláštňuje a dělá ji zábavnější. Na druhé straně jí nedovoluje vybudovat kompaktní celek a přechody mezi skladbami mnohdy působí nepřirozeně, až křečovitě. Album drží pohromadě jen tematický koncept, satira na ignorování každodenních problémů, od stresových situací po nezaměstnanost. Texty nabírají i vážnějšího tónu, když ukazují prorůstání apatie do celospolečenských otázek, jako je například přehlížení policejní brutality (Breakfast of Champions).
Přestože je myšlenka desky závažná, dvojice ji podává ironicky, protkanou suchým humorem. Everything's Fine je jako na první pohled nevýrazný člověk, který s vámi sedí u stolu a moc nemluví. Ale když už otevře pusu, vypadne z něj trefná věta, nad kterou se musíte zamyslet, než se můžete rozesmát. Přitom se ale smějete jen tak napůl a tak trochu nervózně, protože vám dochází, že humorná poznámka jen diskrétně obaluje nepříjemnou pravdu.
Jean Grae, Quelle Chris – Everything's Fine (Mello Music Group, 2018)
bandcamp kapely
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.