Lucie Tlustošová | Články / Recenze | 24.07.2018
Životní partneři Jean Grae a Quelle Chris využívají ve svých sólových kariérách hiphopové postupy ke zpracování netradičních témat pro tento hudební styl. V roce 2016 se poprvé spojili a vydali společné EP Goodnight Courtney, příběh dívky, kterou nikdo neměl rád. Nahrávka i přes krátkou stopáž ale působila jako zdlouhavé předčítání knihy na dobrou noc, navíc na ní nezbyl prostor pro vzájemnou interakci, což byl bezpochyby prvek, na který byla fanouškovská základna zvědavá. To naplňuje až nová deska Everything's Fine.
Jean Grae se na rozdíl od svého muže soustředí na techniku. Hraje si s polohou hlasu, mění tempo. Pracuje se zpěvem i rychlou a agresivní flow. Quelle Chris naopak nevyužívá svůj hlas jako estetický nástroj, ale jako nositele sdělení, monotónní projev ukrývá svoji kvalitu v hravých textech. Zdánlivě neslučitelné styly se na Everything's Fine nebijí, ale doplňují. Oba také dokazují, že neladí jen sami k sobě, ale že umí přirozeně splynout i s různorodou produkcí. Ať už je to píseň House Call laděná do tónů G-funku, lo-fi funková My Contribution to This Scam, Gold Purple Orange pohrávající si s experimentálním jazzem nebo Peacock stavějící základ svého zvuku na syntezátorech.
Střídání žánrů nahrávku ozvláštňuje a dělá ji zábavnější. Na druhé straně jí nedovoluje vybudovat kompaktní celek a přechody mezi skladbami mnohdy působí nepřirozeně, až křečovitě. Album drží pohromadě jen tematický koncept, satira na ignorování každodenních problémů, od stresových situací po nezaměstnanost. Texty nabírají i vážnějšího tónu, když ukazují prorůstání apatie do celospolečenských otázek, jako je například přehlížení policejní brutality (Breakfast of Champions).
Přestože je myšlenka desky závažná, dvojice ji podává ironicky, protkanou suchým humorem. Everything's Fine je jako na první pohled nevýrazný člověk, který s vámi sedí u stolu a moc nemluví. Ale když už otevře pusu, vypadne z něj trefná věta, nad kterou se musíte zamyslet, než se můžete rozesmát. Přitom se ale smějete jen tak napůl a tak trochu nervózně, protože vám dochází, že humorná poznámka jen diskrétně obaluje nepříjemnou pravdu.
Jean Grae, Quelle Chris – Everything's Fine (Mello Music Group, 2018)
bandcamp kapely
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.