Protokol: Urlo (Ufomammut)

Našlapujte ztěžka a nahlas. Hlučné italské trio Ufomammut stojí v čele tamní scény tvrdé kytarové psychedelie a jeho osmé album (recenzi čtěte opodál) jen stvrzuje, že nikdo neobcuje s tvrdými riffy tak účelně a hlavně smyslně jako oni. Že vítr vane od Sleep a Kyuss, to nikoho nepřekvapí, ale že kořeny jejich mámivého běsnění vedou až ke znělkám japonských kreslených seriálů, toho jsme se teda nenadáli. A to jsme z mluvné sestavy kapely dali slovo jen baskytaristovi a zpěvákovi Urlovi…

První píseň, kterou jsi slyšel jako dítě, a stále si ji pamatuješ?

Pokud nebudeme počítat všechny ty znělky japonských animáků (a že některé z nich jsou dodnes fakt parádní!), tak dojdeme ke dvěma jménům. Tím prvním je italský zpěvák Roberto Vecchioni, kterého si máma pouštěla, když o nedělích uklízela dům. A potom The Beatles. Pamatuju si, jak jsem dostal jejich dvě výběrové desky – tu modrou a červenou, jak se na přebale koukají z ochozu – a hodně je poslouchal.

Jakou desku sis koupil jako první?

Když znovu vynecháme kompilace hudby z japonských animáků, dostaneme se k Meddle od Pink Floyd. Bylo mi tak devět, potuloval jsem se po jediném velkém obchoďáku, který u nás ve městě byl, a v sekci s hudbou narazil na podivný přebal, co mezi ostatními vynikal – připadalo mi, že je na něm jakýsi velký nos. Ukecal jsem mámu, ať mi to koupí, protože jsem to přece nutně potřeboval. Víte, jak umí být děti přesvědčivé. Když jsem tu desku doma rozbalil, z nosu se vyklubalo ucho, tu desku jsem si jednou pustil a někam založil. Až když jsem vyrostl, stala se z ní jedna z mých nejoblíbenějších nahrávek vůbec.

Album, díky kterému jsi přežil dospívání?

Hltal jsem Never Mind the Bollocks od Sex Pistols a London Calling od The Clash.

Zásadní koncertní zážitek v mládí?

První koncert, na kterém jsem kdy byl, byli Pixies. Což mi přijde jako skvělý způsob, jak začít s chozením na koncerty.

Které album tě donutilo začít tvořit hudbu?

Můj první velký vliv byli Sex Pistols, moc se mi líbilo, jak Johnny Rotten pracoval s mikrofonem. A, ano, mikrofon, který používám v Ufomammut, je poctou Rottenovi. Když jsem se seznámil s naším kytaristou Poiou, uvedl mě do tvorby Led Zeppelin, což mi otevřelo nové obzory. Stejně jako desky Blues for the Red Sun od Kyuss, Holy Mountain od Sleep, Scenes from the Second Storey od The God Machine a taky první album Snail. A ze všeho nejvíce Lysol od Melvins.

Na kterou píseň nikdy nezapomeneš?

Bude jich víc, ale nejspíše Echoes od Pink Floyd.

Guilty pleasure?

Mám hodně rád elektroniku. Někdy i písničky, u nichž sám sebe překvapím, že se mi líbí.

Nejlepší album z posledního roku?

Hodně se mi líbily Monolith of Phobos od The Claypool Lennon Delirium, Rasa od Chve, Hold/Still od Suuns, Gold od Whores, You Will Never Be One of Us od Nails, Gorgo od Morkobot a Devil Is Fine od Zeal and Ardor. A to je jen začátek…

Nejoblíbenější record store?

Těžko říct, tam, kde bydlím, obchod s deskami nemáme, takže nakupuju přes Discogs a tak. Ale když můžu, zajdu si do Lullabies ve Vimercate poblíž Milána.

Top 5 nejzásadnějších alb?

Pink Floyd – Meddle
The Melvins – Lysol
Sex Pistols – Never Mind the Bollocks
Sleep – Holy Mountain
The Beatles – White Album