Jakub Šíma | Články / Recenze | 21.08.2015
Na nový materiál od Chance the Rappera jsem se těšil dlouho. A nejspíš proto byl první poslech zklamáním. Ale tentokrát byla chyba u mě – Surf totiž není deska Chance the Rappera, ale principála Donnieho Trumpeta a jeho projektu Social Experiment. Z původně doprovodné kapely se stalo organické těleso, které nemohlo déle zadržovat příval kreativity. A tak i Chance, který zažil raketový vzestup následovaný spoluprácí s Jamesem Blakem nebo Justinem Bieberem, neváhal a zaujal skromnější místo v kapele svých kamarádů.
A rozhodně to není jediné překvapení. Zarazí také vyspělost zvuku a vize desky, nepoplatná předpokladu, že hlavním aktérům je kolem dvaceti. Vřelý, citlivý a možná i trochu nostalgický zvuk těží ze stylové křižovatky neosoulu, hip hopu a jazzu. Ale vzhledem k pevnému autorskému uchopení a široké paletě nástrojů jde jen o orientační termíny. Ostatně Surf není dítko garážových seancí, ale hudební kus, pod kterým je v kolonce credits padesát sedm různých podpisů, ať už se jedná o klasicky studované instrumentalisty, nebo vokální stálice jako Janelle Monáe, Erykah Badu nebo Busta Rhymes. Ale ani to nebrání, aby byla deska oficiálně zadarmo. Pozitivní atmosféra, pečlivý přístup i jasná tvůrčí představa vytvořily jeden z nejpoutavějších debutů posledních let, který bude širší veřejnost pravděpodobně ještě nějakou dobu objevovat a zástup odmítnutých CEO velkých labelů se bude prodlužovat. A to je dobře, protože volné ruce jsou pro Social Experiment to hlavní.
Donnie Trumpet & The Social Experiment – Surf (self-released, 2015)
www.itunes.apple.com/us/album/surf/id998076113
Text vyšel v magazínu Full Moon #51.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
