Články / Recenze

Reality show života (Petra Soukupová)

Reality show života (Petra Soukupová)

Petr Janiš | Články / Recenze | 20.12.2015

Petra Soukupová je scenáristkou, dramaturgyní a spisovatelkou, jež byla v roce 2010 oceněna Magnesií literou v kategorii Kniha roku za soubor povídek Zmizet. Pod sněhem je její nejnovější, pátá próza, která vyšla v tomto roce.

„Rodina je základ státu!” hřměl z filmového plátna na počátku 70. let Josef Šebánek coby děda Homolka a babi Homolková mu moudro odsouhlasila. Soukupová po několika desetiletích od tohoto prohlášení přichází s pohledem na věc krapet odlišnějším – rodinná sounáležitost v době konzumu a egoismu je rozbita napadrť, popřípadě visí na pověstném vlásku, o jehož pevnosti by se dalo úspěšně polemizovat.

Kniha Pod sněhem je v podstatě road movie, na jejímž konci zdá se být klidná oslava kulatého výročí hlavy rodiny. Osazenstvem, jež se ocitá na cestě, je sesterské trio s ratolestmi, které se ocitá na palubě osobního automobilu. Každá ze sester trpí svým vlastním zklamáním, svým vlastním komplexem neúspěchu, který je ventilován na osoby, jež jsou zrovna v nejbližším dosahu – spolupasažéry. Kabina automobilu se postupem času stává uzavřeným prostorem, v němž se životní pocity a emoce všech zúčastněných proměňují v ponorku: „Olga má zase co dělat, aby se nahlas nezasmála nebo vůbec nedala nějak najevo, že to je blbost, to je celá Blanka, zase si to hlavně s nikým nerozházet, Olina by se vsadila, že si taky myslí, že by na to Kristýna neměla. A jak ji ta Kristýna štve, jak je pořád uvzdychaná...“

Podobně jako čerstvě napadaný sníh ukrývá jistá tajemství, která se objevují až s jeho táním, nevinně pronášené povzdechy či pečlivě promyšlené verbální útoky sourozenců odhalují ústrky i rodinné nespravedlnosti, o kterých se zdálo, že jsou navždy pohřbené v hlubinách času. Jenže rány od nejbližších jsou nejhůře zhojitelné, zda-li vůbec.

Nesoulad a ignorace se netýká pouze mladší generace, nepochopení a uzurpace se nevyhýbají ani té rodičovské. Tam, kde chybí svoboda individuality – ono Jirousovo „neomezuj a nenech se omezovat“ –, je východiskem změna, která nemusí být pro okolí nejpříjemnější, obzvláště pro děti. Ty rodičovskou atmosféru vnímají jako poklidný přístav ve vnějším světě rozbouřeného moře: „Pokrčím rameny, co mám říct, jak se nastřádalo milión věcí až k jedné větě?“

Soukupová nepřichází s jednoznačným lékem na neduhy dnešní společnosti, pouze je přes jednotlivé členy své knihy čtenáři předhazuje. Na paškál se tak mimo jiné dostávají témata pofiderní krásy servírované módními časopisy, technologické náhražky dětských kamarádů i dospělých a stejně tak citová vyprahlost a stereotypy singles i ženatých párů. Jako by měl čtenář možnost stát se divákem reality show, která místo vnějších znaků odkrývá niterné pocity zúčastněných.

Pod sněhem jako by bylo pokračováním prvotiny K moři, s níž Soukupová šokovala tehdejší český literární svět. Počet účastníků zájezdu se rozrostl, dítka dospěla v mladé ženy, jména se změnila, nesourodost a diametrálně rozdílné pohledy na svět v nich však nadále zůstávají. Na mysli neodbytně tane prouzovská mantra „Mění se jména, zůstává pocit”.

Tak jako u frýdeckomístecké kapely, ani u této knihy nelze nějaký pozitivní efekt očekávat. Při čtení – podobně jako u sledování zmíněných Homolků –, si čtenář klade neustálou otázku: „Je to pouze fikce, nebo si čtu svůj vlastní životní příběh?“

Info

Petra Soukupová - Pod sněhem (Host, 2015)
www.petra-soukupova.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace