Mikuláš | Články / Recenze | 26.02.2015
Mladý kolektiv HAHA CREW z východoslovenských Košic vzbudil rok zpátky videosinglem Rap a móda na československé scéně pozdvižení. Podmanivý beat, vizuálně zajímavé osobnosti a čerstvě nadrzlá lyrika zafungovala jako červený hadr na posluchače adorující klasické interprety. Paralelně s masou kritiky od vydání singlu rostla skupina lidí ochotných akceptovat něco na první pohled méně autentického, z globálního hlediska možná nepříliš originálního, ale pulzujícího čerstvou energií a touhou měnit zavedené pořádky, což se HAHA CREW daří i debutovým releasem.
Vlna je autorským dílem dvou osobností, které spolupracují roky a jejich koexistence je sladěná a funkční. Za instrumentální vrstvou stojí Dalyb, mladý producent, který v rozhovorech odkazuje k inspiračním zdrojům spíše klasického hiphopového formátu, jakkoli jsou výsledné kompozice naprosto aktuální a místy evokují tvůrce typu Clams Casino a další méně konvenční ikony. Dalybovi se na Vlně podařilo vytvořit konzistentní materii, která svým zvukem a atmosférou nemá na scéně obdoby. Ve srovnání s devadesáti procenty současné lokální impotentní produkce, která je generována na klíč jen proto, aby bylo do čeho usadit průměrnou flow, Dalyb tu funguje jako komplexnější skladatel ochotný pracovat s hudbou jako se svébytným materiálem. A právě prostor pro hudbu a zvuk jsou zároveň faktory, které odrazují spoustu posluchačů navyklých na stereotypní schémata. V komentářích se lze často dostat k výtkám týkajících se relativně malého množství rapu na nahrávce, z mého pohledu je právě tento přístup grál, který posouvá žánr, alespoň v místním měřítku, na jinou úroveň. Samey je ojedinělý úkaz citlivého lyrika, který si vystačí s opracováváním různorodých impresí místo generování záplav textů s pochybnou hodnotou. Mezi nečekaně sebereflexními nárazy můžeme zahlédnout probleskující reliéf zabahněného dna, kterým se dnešní mladá generace více či méně úspěšně brodí. Peníze, čas, surová reflexe rychle nabyté slávy, materiální touhy, absence citů, vše citlivě osekané na menší útvary pečlivě usazené do klidně tekoucí zvukové hmoty. Deklamativní flow i práce s hlasem je jedinečná, ale je to rovněž výstřední prvek, se kterým může a má řada posluchačů problém.
Máme před sebou podivný šperk autorů, kteří si jsou na jedné straně vědomi vlastní výjimečnosti, jsou ale také vláčeni bahnem na různých úrovních a nebojí se tuto látku po svém zpracovat. Vlna budiž symbolickou očistou a doufejme, že přijde i regulérní příliv.
HAHA CREW – Vlna (ILPP, 2014)
www.facebook.com/hahacrw
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.