][ + /-\ = rozhovor promotérů

Vašek Kokeš z promotérské skupiny s názvem ][ a Richard Nevšímal z promotérské skupiny /-\ (SDBS). Oběma je třiadvacet a jsou čerstvým zbožím v prostředí pražské nezávislé scény. Dostatečně zajímavá kombinace na rozhovor. Tím spíš, že ho vedla Martina Wes, která má z pořádání koncertů taky nejednu zkušenost.

Jaké jsou vaše dosavadní největší úspěchy a na fanoušky jaké hudby se vaše aktivity zaměřují?
Richard Fox: Největší úspěch se dá brát různě a každej z nás to bude vidět trochu jinak, ale za mě je to první ročník Psy-High (9/2013). Čekal jsem, že se celá akce musí každou chvíli rozpadnout, místo toho ale vybouchla psychedelickejma barvama a skvěle se vydařila - hlavně díky těm, kteří s organizací neměli mít nic společnýho, ale neváhali přiložit ruku k dílu, jakmile bylo třeba. Je to akce, na kterou budeme všichni vzpomínat jako na přelomovou už proto, že nás vlastně natlačila do dělání koncertů.

Psy-High byla první akce, která sklidila větší pozornost (což byl i plán), a byla zaměřená hlavně na stoner a psych rock, proto spoustě lidem utkvělo, že SDBS je stoner/psychrocková banda, čemuž taky napomohlo, že jsme nejdříve pořádali koncert Stoned Jesus. Nicméně tak to není a asi to dojde každýmu, kdo nás bude sledovat hlouběji. Třeba Ruins of Intolerance, který teď prošli už čtvrtým ročníkem, jsou od základu experimentální sešlost, kde převládají krabičkáři a notebookáři v žánrovym rozpětí od ambientu po industriální hip hop. Kdybych to měl sesumírovat, ideál je dělat věci, který tu chybí nebo jim není věnována dostatečná pozornost. Další společnej znak je možná psychedelie, i když to může být zavádějící, protože ji hledáme i na místech, kde by jiní nehledali.

Vašek Kokeš: Omlouvám se, ale nepřipadám si se ][ nějak čerstvě, první koncert jsme dělali v květnu 2010 a za ty tři roky jsme zvládli myslím 19 koncertů. Za největší úspěch považuju to, že nás to furt baví, slyšeli jsme kapely, který jsme slyšet chtěli, a že na naše koncerty vůbec někdo přijde a dokonce řekne, že to bylo fajn. A teď další negace. Na nikoho necílíme. Samozřejmě je pro nás dobrý, když na koncert někdo přijde, ale hlavní motivací je to, že tu kapelu chceme vidět. A i z těch minulých koncertů je vidět, že se řídíme jen sebou a nejsme žánrově vyhraněný. Byť se za ty roky vyprofilovala skupina lidí, který potkávám na našich koncertech opakovaně, i tak je většina lidí nových a na každou akci přijde jiná sorta. A to mě hrozně baví.

Jistě, beru to z hlediska lidí, kteří o vás ještě nikdy neslyšeli nebo nevěděli, že se za pořádaným koncertem skrýváte právě vy. Co znamená ][ a /-\ ? Proč tak neobvyklé názvy?
Vašek Kokeš: Už si pořádně nevzpomínám, my jsme se asi nechtěli jmenovat ze začátku nijak, pak jsem stopoval měsíc po Evropě a napadlo mě udělat koncert pod Hlávkovym mostem (např. v Nizozemsku se podobný věci dějou zcela běžně), to byl podzim 2011. Takže jsme hledali jednoduše zapamatovatelný symbol, pod který bysme se schovali, ale který by nešlo najít (u nás bylo v tý době nelegální hrát kdekoliv ve veřejnym prostoru), a naivně jsme si vymysleli ][ - šlo to psát v textu, ale žádný internetový vyhledávač ti to nikdy nenajde. Trochu tajemna a tak. Dopadlo to tak, že na koncert pod mostem dorazily dvě policejní hlídky, řekly, že je to ok a hezký, a ať po sobě uklidíme, až skončíme, a odešly.

Richard Fox: Symbol /-\ čteme Slash Dash Back Slash, z čehož vychází zkratka SDBS, která v sobě nese skrytou zprávu, kterou neprozradíme pro nic za nic. Za samotnym symbolem /-\ je hodně úvah, chtěli jsme něco monolitickýho, co má návaznost na znaky jako Alpha nebo Aleph. Důležitej pro nás byl i ASCII rozměr a více významových vrstev. Sami ještě objevujeme, co všechno v tom názvu a symbolu je.

Vašek mi nahrál na další otázku ohledně neobvyklých lokalit a zmínil akci pod Hlávkovým mostem (Admit One's Guilt & Or). Další taková se odehrála v bývalých lázních Městských podniků pražských (Nod Nod & Ubožák), což byl neopakovatelný zážitek s úchvatnou projekcí vaší výroby, a podobně i festival Psy-High pod taktovkou /-\ byl na originálním místě u lomu za Berounem. Plánujete i do budoucna podobná místa objevovat pro fanoušky kytarové hudby a co vás na tak složité organizaci baví, případně trápí?
Vašek Kokeš: Povolování úřadů je ta poslední věc, co nás trápí. Samozřejmě na lázně musela být smlouva, ale administrativa není naše silná stránka a fungujeme klasicky na dobrý slovo. Co se týče dalších akcí, máme v merku několik míst, ale protože jsme se k některým z nich nedokopali včas, zmizely. Ale ono to není ani tak o perfektním místě, protože těch je spousta, jde o to propojit místo, lidi a činnost. Nod Nod by byli pod mostem hrozní, podobně jako Or v lázních. To nemyslím vůbec špatně, jen by se to podle mě nepropojilo a nevyznělo. Tyhle akce mimo kluby nejsou koncerty, ale události, který se stanou bez možnosti zopakování - jednak proto, že už to nejde, a druhak proto, že to nechci.

Richard Fox: Do určitý míry jsme přesvědčení, že v dnešní době klasickým klubovým akcím skoro odzvonilo a je na čase přidat nový rozměr. Nechcem, aby si lidi pamatovali jenom vystoupení kapely samotný, ale aby celá událost byla něco víc než jen prezentace umění. Snažíme se to brát jako komplexní zkušenosti, který jsou silně formovaný prostředím a které prostředí silně formují. Zatím se nám daří nic nepořádat dvakrát na stejném místě a doufám, že nám to vydrží. A neplatí to jen pro fanoušky kytarové hudby: Ruins probíhaly postupně na raketové základně, v synagoze přestavěné na sklad nebo ve fabrice ze třicátých let. Unikátní lokace jsou základem akcí /-\ a jejich povaha z místa většinou vychází, stejně jako místa vycházejí z akcí. S koncerty jsme tuhle myšlenku zatím nezrealizovali, ale i to je v plánu. S Vaškem souhlasím s povahou akce... Ruins v lomu by nedávaly smysl o nic víc než Psy-High v továrně, není to prostě náhodný, nicméně u festů jsme ještě řízení ideovým pozadím, děláme si z toho srandu, ale naše festivaly už více řídí nás než my je, žijí si vlastním životem. Baví nás ta dynamičnost, pokaždé jsou nové výzvy. A na řešení administrativy máme naštěstí v týmu super schopnýho právníka, kterýho to baví. Co nás už tolik nebaví, jsou problémy typu „jak vytáhnout několikatunovou cisternu po promáčený polní cestě s převýšením 30 metrů“. I když obcházet traktoristy s flaškou ferneta byla docela sranda.

Teď otázka na Richarda a zajímá mě Vaškův názor na jeho odpověď. Richarde, bavili jsme se o tvé vizi propojení promotérských skupin, o větší spolupráci a rozšíření služeb pro kapely projíždějící naší republikou, případně Evropou. Pověz nám o tom něco víc.
Richard Fox: Přišlo mi, že si všichni promotéři hrajou na svých písečcích. Uznávám, že do toho nevidím komplet, protože jsme na scéně čerstvý ucha, ale nevyplněnýho prostoru pro spolupráci mezi "námi všemi" je spousta. Chodil jsem po Psy-High a divil se, co všechno bylo možný udělat v pěti hlavních organizátorech a za 60 tisíc, až mi přecházela hlava z představy, co by šlo zvládnout - nebo možná o kolik jednodušší by všechno bylo -, kdyby se spojilo víc lidí se zájmem o stejný cíl. Tu a tam jsou vidět spojovací snahy, ale funguje to na kamarádskejch vztazích několika lidí, což je sice fajn, ale říkám si, jestli by to nemělo jít dál. Nikdo z nás to nedělá pro peníze, takže nejde o konkurenci, leda že bychom se přetahovali o fame, což doufám nehrozí. Mám takovej plán: Dát dohromady co největší komunitu orgů, protože věřím, že organizačně schopní a aktivní lidi s vzájemně kompatibilním vkusem jsou moc vzácná věc na to, aby ležela ladem. Uvnitř by se sdílely kontakty, informace, nabídky kapel, místa, know-how, zdroje, cokoliv... Navenek by existoval společný kanál pro propagaci koncertů. Hudebních serverů a FB stránek sbírajících různé akce je dost, ale existence takové, která by vycházela přímo "od tvůrců", by mohla být příjemně čistě funkční. Nám se spřádají plány, jak by šlo takové infrastruktury využít - rádi bychom do organizace Psy-High i Ruins zatáhli víc lidí a pořádali to jako kolektiv kolektivů, stejně tak bychom rádi přiložili ruce k dílům jiných. Ano, zní to idealisticky, ale myslím, že takovej přístup je třeba.

Co "balíčky" pro kapely? Znamenalo by to nejen zařizování koncertů po republice, ale i nafocení promofotek, natočení kvalitního záznamu z vystoupení atd. Vašek je velmi dobrý grafik, jeho plakát použily kapely Mombu a OvO na celé tour a už jsem zmínila jeho projekce, takže v tomto směru si případnou pomoc dokážu i představit.
Richard Fox: Tak tak, to je další rozměr. Základem pořádání koncertů je, hned vedle spokojených lidí, spokojená kapela. V současnosti je pro nás samozřejmostí vytvoření plakátu, nafocení fotek a po každém koncertě ještě chodíme s kapelou jamovat do naší zkušebny, tyhle jamy se chystáme nahrávat a uveřejňovat, stejně jako záznamy z těch "zajímavějších" koncertů. Prostoru pro přidanou hodnotu je spousta... A zatímco kapely jsou zvyklé ze zahraničí na ledasco, na tohle zvyklí nejsou. Kapely u nás zřídkakdy dostávají takové honoráře jako v zahraničí, tahle myšlenka vznikla jako forma odměny. Pak se můžeme dál bavit o spojení našich zahraničních známostí a vytvoření určité "koncertní magistrály" napříč Evropou, kterou by mohly využívat české kapely, atd atd.

Vašek Kokeš: Sem tam se promotéři spojí a vznikne něco zajímavýho. My jsme třeba dělali na jednotlivých koncertech s Lukášem Línkem z Goldmine nebo s Landmine Alert, Našimi Koncerty, Marastem... teď pracujeme na The Body s Letmo.net a Cáry Mlhy. Někdy spolupráce vznikla tak, že jsme připravovali akci na stejnej den, a tak se to spojilo, jindy jsme si řekli, že by bylo zajímavý jít do toho s někým konkrétním, a jindy zase přišel hromadný mail a regovalo nás na něj víc, tak jsme se dohodli, že do toho jdeme společně. K většímu propojení tu spěla iniciativa kolem Prague Burn, kolem něčeho, co mělo být pražským Roadburnem, Asymmetry... prostě mega akce, kterou jeden člověk neufinancuje a šlo by spojit síly. Co se s tím stalo, nevím.

A pak je tu propojenost na "lokální" úrovni. Třeba Mombu s OvO hlásili dva dny day off v Čechách, ale chtěli hrát, a nebyl nejmenší problém poslat kontakty, takže nakonec vyšla Ostrava a Plzeň. Skvěle funguje třeba Ciiikal z Noise Assault Agency Budweiss (NAAB). Vozej spoustu divnejch kapel do Českých Budějovic, ale díky svým kontaktům a vztahům jim dokážou pomoc i ke koncertu jinde po Čechách. Chápu, že spolupráce mezi lidma, který jsou na tomhle poli aktivní, je nahodilá až chaotická, ale je jí poměrně dost. A postupem času se začíná překlápět i víc do Evropy. Ať už díky členům kapel, který u sebe doma taky dělaj koncerty a pomůžou něco zrealizovat český kapele, nebo díky nadšencům, jako je třeba Fano Ramić z Bruselu, který bookuje evropský tour kapelám z různých zemí a díky němuž se pár českých kapel dostalo do Belgie. Příkladů je hodně, ale není tu žádná Centrální databáze promotérů nebo jedna hospoda/kavárna, kde by se promotéři scházeli. Balíčky řešil snad každý, kdo koncerty dělá. Od začátku jsme pořizovali bootlegy našich koncertů, později i videa, fotky byly samozřejmostí. To je všechno hezký, ale už to dělá skoro každej. A co si budeme povídat, kapelu často víc potěší pořádný a dobrý jídlo, vlídný slovo a lidský přístup, udělat z koncertu zážitek i pro ně.

Zajímavý jsou v tomhle ohledu Landmine Alert, který fungujou i jako label. Dělají zajímavý akce, kde si dokážou vyhrát s atmosférou, se vzhledem stage, umístěním koncertu a zároveň se poměrně originálním způsobem starají o "svoje" koně, viz LMA live sessions, který jsou neokoukaný, neotřelý a prostě fajn. S tím, že se nemůžeme rovnat Evropě, bych nesouhlasil. To téma mě zajímá a bavil jsem se o tom snad se všema zahraničníma kapelama, co jsme dělali, a buď ze slušnosti, nebo nevím proč, říkali, že jsme na stejný úrovni finančního i technickýho zázemí jako na "západě", dokonce i s návštěvností je to srovnatelný. Podobně se vyjadřovali i kluci z Or, který jeli tour venku loni v září.

Richard Fox: Já neříkám, že spolupráce neexistuje, ale že neexistuje smysluplná platforma, která by to usnadnila a umožnila častější výskyt kolaborací, který zmiňuješ.

Vašek Kokeš: To máš pravdu, třeba Kartel měl ambice takhle fungovat, ale teďka už je z něj jen kalendář.

Richard Fox: Tak. A i ten kalendář používá jen pár lidí.

Asi žijeme každý v jiné realitě, ale pojďme dále. S Or Vašek nedávno dělal rozhovor do nejmenovaného časopisu, který je propírán za neoznačenou placenou inzerci. Ve zkratce jde o to, že čtenář nepozná, zda si čte o kapele, která je opravdu tak dobrá, nebo tak bohatá. Jaký k tomu máte postoj jako autor článků (Vašek) a hudebník (Richard)?
Vašek Kokeš: Já ten časopis nečtu a přišlo mi jako dobrý vtip dělat rozhovor s Or zrovna pro tenhle časopis. Byť to bylo do "alternativní" rubriky, která je vyčleněná jak obsahově, tak graficky, a za kterou stojí Viktor Palák, což mi bohatě stačilo, abych na to kejvnul. Jinak bych za tohle lidi nakopal do prdele, není to fér, ani morální.

Richard Fox: Business. V businessu se holt dělá všechno, co jde. Nezávidim komerčním kapelám jejich úděl řemeslníků poplatnejm masovýmu vkusu, já bych si asi vypíchal uši a ustřelil hlavu.

Takže teď nastává volná zábava a čas na neplacenou reklamu. Pokud máte na srdci téma, o kterém jsme nemluvili, sem s ním a s pozvánkama taky.
Richard Fox: Za nás bych chtěl vyzvat každýho, koho zaujaly naše akce a má volnou ruku, aby neváhal a ozval se nám! Při organizaci festivalů, který jsou pro nás zcela primární, je práce jak na kostele a pokaždý to zvládneme s odřenou hubou, natvrdo přiznáváme, že pomoc potřebujeme vždycky. Od umělců, ručně zručnejch přes lidi, který posílaj maily a telefonujou, až po ty, který jen znají spoustu míst a lidí a kapel - pro každýho se v týmu najde místo a věřte, že organizovat akce je lepší, než na nich jen být. Kdyžtak dejte vědět na pomoc@sdbs.cz.

A abych navnadil, do čeho jsme se letos namočili: 24. 4. proběhne jarní, jednodenní Psy-High, kde se objeví jedna kapela z Ukrajiny, jedna z Británie a česká obloha navrch. Tam odhalíme detaily k letnímu Psy-High a prozradím ještě, že návštěvníci toho jarního budou mít různé výhody na tom letním. Ke konci května pak chystáme Ruins of Intolerance #005, větší, otevřený a nejspíš poprvé s několika "většíma" kapelama - ale nebojte, půjde zase o stejnou úchylárnu plnou kapel, který jsme před organizací neznali ani my. Letošní ideovej podklad akce si zatím necháme pro sebe. Obě akce proběhnou někde divně.

Vašek Kokeš: Nás čeká v dohledný době hlavně koncert The Body, který děláme spolu s Letmo.net a Cáry Mlhy, pak Bear Makes Ninja, což je fajn indie poštovní rock z UK, a v emailový schránce máme pár šíleností. A taky máme dlouhodobě v merku tři lokace, kde ale nevíme koho, a jednu českou kapelu, kterou tušíme kam, ale ještě nevíme, jak to provést, aby se lidi spravující pražský podzemí nezvencli. A snad se povede, že spatří světlo světa debut Nod Nod, na který všichni čekáme jak na druhý příchod Krista. Plus samozřejmě doufám, že /-\ budou pokračovat v nezaměnitelnejch akcích, případně je posunou zase o kus dál, kuráž na to rozhodně maj.

Richard Fox: A já se neskutečně těším na The Body, to bude masakr... Ještě jsme bohužel nestihli žádnou vaši "out of club" akci, takže na to si počkám. Věřim, že kontaktu Závorek a Lomítek není konec a že to spolu ještě pojamujem.