Štěpán Sukdol | Články / Recenze | 18.05.2020
Zpěvák, skladatel, scenárista, režisér či herec, málokdo je tak všestranný a renesanční umělec jako Donald Glover. Coby scenárista se podílel třeba na sitcomu Studio 30 Rock, proslavil se rolí Troye Barnese v seriálu Community, své režisérské i herecké kvality pak naplno ukázal v cenami ověnčeném seriálu Atlanta. V hudbě pod pseudonymem Childish Gambino získal zlaté desky za alba Because the Internet a Awaken, My Love! a coby první rapper v historii získal Grammy za skladbu roku se singlem This Is America. Po vydání dalšího úspěšného singlu Feels Like Summer se na téměř dva roky odmlčel a svou nejnovější nahrávku, pojmenovanou podle data uveřejnění na streamovacích platformách 3.15.20., vydal až letos v březnu.
Glover se dotýká námětů, které v dnešním světě rezonují. Tematicky se opírá o obraz dnešní společnosti či blízké budoucnosti, už první píseň Algorhythm předestírá tíživý obraz konzumního, povrchního světa: "So very scary, so binary, zero or one, Like or dislike, coal mine canary, I dream in color, not black and white." Otevírá ale i rasové otázky (“Ooh, my beard long, damn, I look like Jesus, and my shirt is off, ooh, I feel like Fela”), témata nenávisti nebo násilí (“Baby girl, baby daddy, he's had it, The violence, the violence, Cut him up, in the gang, did the same”) a hned několikrát se vrací k úloze muže ve společnosti: “Where are those subtle men? With the decency to might be wrong, Where are those winter girls? Who corrected, say women.” V singlu Feels Like Summer, přejmenovaném na 42.26, se zase obrací k tématu globálního oteplování. Jde o vůbec nejsilnější skladbu, škoda že jí je dva roky starý singl.
Hudebně navazuje na předchozí Awaken, My love!, není však tak doslovnou poctou sedmdesátkovému funku, často si půjčuje futuristické synthové tóny a dunivé beaty. V některých písních připomíná Prince, ale nedosahuje jeho skladatelských kvalit. Po hudební stránce album pokulhává, skladby jsou dlouhé, utahané, a i přes Gloverův velmi dobrý pěvecký výkon se rychle oposlouchají. Ani hostům, mezi kterými jsou například Ariana Grande nebo rapper 21 Savage, se nedaří dostatečně zaujmout.
Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy. Childish Gambino v průběhu alba několikrát vybuduje nosnou atmosféru, jen aby ji v následující skladbě zahodil. 3.15.20 tak dokáže na několik poslechů zaujmout díky zvukovým experimentům a texty ponouknou k zamyšlení, nicméně celku chybí jak drzost a naléhavost Because the Internet, tak zvuková propracovanost Awaken, My love! Se svými předchůdci se 3.15.20 může rovnat jen těžko.
Childish Gambino - 3.15.20 (Wolf + Rothstein / Liberator Music, 2020)
spotify interpreta
foto © Shutterstock
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.